Thurisind | |
---|---|
Narození | 6. století |
Úmrtí | 560 |
Povolání | král |
Nábož. vyznání | ariánství |
Děti | Turismod Kunimund Austrigusa[1] |
Příbuzní | Reptila (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Thurisind také Turisind (latinsky Turisindus) (6. století? - 560?) byl v letech 548 až 560 král východogermánského kmene Gepidů.[2]
Thurisind byl předposledním králem Gepidů, když odstranil Ustrigotha, syna zesnulého krále Elemunda, kterého donutil odejít do vyhnanství.[3] Thurisindovo království, známé jako Gepidia, se nacházelo v Panonské pánvi s centrem v Sirmiu, bývalém římském městě na řece Sávě.
Jeho vláda byla poznamenána četnými válkami s Langobardy, germánským národem, který přišel do bývalé římské provincie Panonie ze severu pod vedením krále Audoina.[4][5] Kromě válek s Langobardy musel Thurisind také čelit nepřátelským výpadům Byzantské říše, která byla rozhořčena nad ovládnutím Sirmia Gepidy a snažila se zvýšit svůj vliv v Panonské pánvi na jejich úkor.[3] Plány Byzantinců se začaly plnit v roce 551 nebo 552, když v bitvě u Asfeldu Langobardi vedení svým králem Audoinem porazili Gepidy vedené Thurisindem, čímž oslabili moc Gepidů v tomto regiónu. Byzantský císař Justinian následně donutil oba znesvářené kmeny k uzavření mírové dohody, aby udržel rovnováhu sil v Panonské pánvi.
Thurisind v bitvě u Asfeldu ztratil svého nejstaršího syna Turismoda, který byl zabit Alboinem, synem Audoinovým.[6][3] Thurisind zemřel patrně v roce 560, na jeho místo nastoupil jeho poslední syn Kunimund, kterého v roce 567 zabil rovněž langobardský princ Alboin.[7] Kunimundova smrt znamenala konec království Gepidů a začátek osídlení jejich území Langobardy a také Avary, kočovným národem migrujícím z euroasijské stepi.[8]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Thurisind na anglické Wikipedii a Turisind na německé Wikipedii.