Thutmose IV.

Thutmose IV.
	Djehutymes IV.
	Hlava Thutmose IV. s modrou korunou. 18. dynastie. Státní muzeum egyptského umění, Mnichov.
Doba vlády	1401–1391 nebo; 1397–1388 př. n. l. (18. dynastie)
Potomci	Amenhotep III., Siatum (?), Amenemhat, Tiaa, Amenemopet, Petepihu, Tentamun
Otec	Amenhotep II.
Matka	Tiaa
Úmrtí	1391 nebo 1388 př. n. l. ; Veset
Hrobka	KV43
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thutmose IV. osmý faraon egyptské 18. dynastie převzal vládu v říši po svém otci Amenhotepovi II., která byla rozlehlá od Nubie na jihu až po východní část Středozemního moře. Za vlády otce, jako princ, získal zkušenosti s námořní službou a válečnými výpravami do Syrie a Palestiny. Jeho vláda jako faraona započala po smrti otce (~1400 př. n. l.). Vládl asi 10 let.^[3]

Vláda

Když nastoupil na trůn, vzápětí se potýkal se vzpourami jak na jihu v Núbii, tak i na severu v Sýrii. Navíc se vzmáhala moc Chetitů, kteří ohrožovali zpřátelené panovníky v zemi Mitanni. Přijal politické řešení, vzal si za ženu Mitannskou princeznu Mutemviu,^[3] dceru krále Atartama I. Ta se stala matkou následníka Amenhotepa III. Když Asyřané ohrožovali Mitanni, poslal jim zlato, aby zabezpečili svoji bezpečnost.
Asi nejznamenanější památkou, vztahující se k Thutmosovi IV., je stéla z červené žuly, umístěná mezi tlapami Velké Sfingy v Gíze. Thutmose IV. na ní vylíčil svůj sen, ve kterém ho Sfinga žádala, aby ji očistil od písku, za to mu slibovala korunu Horního a Dolního Egypta.^[5]

Monumenty

Dokončil výstavbu Lateránského obelisku, kterou započal Thutmose III., a vztyčil jej v Karnaku. Obelisk vysoký ~32 m se nyní nachází v Římě na Piazza San Giovanni.^[6] Další obelisk, dokončený za vlády Thutmose IV., Theodosius je nyní v Istanbulu. Několik dalších menších projektů Thutmose realizoval v Alexandrii, chrám v Karnaku^[7]a v Crocodilopolisu v oáze Fajum.^[8]

Hrobka

Hrobka Thutmose IV. v Údolí Králů KV43 byla Loretem^[9] 1866 objevena v docela zachovalém stavu. Četné artefakty, které se tam nacházely, potvrzují vysokou uměleckou kulturu a řemeslnou dovednost.
Mumie Thutmose IV. byla zkoumána v Imperial College London s cílem dopátrat se předčasných úmrtí faraonů a členů 18. dynastie (včetně Tutanchámona a Achnatona). Dospěli k závěru, že se jedná o rodinnou (dědičnou) epilepsii, neurologickou poruchu a gynekomastii (zvětšení prsou mužů), kterými také vysvětlovali tendenci k spirituálním náboženským vizím (Amenhotep IV. – Achnaton).^[5] Navíc se u mumie Thutmose vyskytly příznaky rozsáhlé dentální – (Parodontitida) infekce.^[3]

Reference

↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
↑ DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Die Traumstele Thutmosis IV from Tutanchamun - Leben und Sterben des jungen Pharaos [online]. Munich: Blessing Verlag Munich, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-02. (anglicky)
↑ Lateran Obelisk [online]. Řím: Rome Tour. Dostupné online. (anglicky)
↑ Chrám v Karnaku (Ipetisut) [online]. Liberec: Pavel Felgr. Dostupné online. (anglicky)
↑ SHAW, Ian. The oxford history of Ancient Egypt. New York: Oxford University press, 2000. Dostupné online. S. 248–249.
↑ Victor Clement Georges Philippe Loret [online]. Liberec: Pavel Felgr, 2010. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Thutmose IV. na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Amenhotep II.

Egyptský král
1400–1390 př. n. l.

Nástupce:
Amenhotep III.

[Hornung-1] HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)

[Dod-2] DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)

[Bun-3] BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)

[Pok-4] Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)

[#1-5] Die Traumstele Thutmosis IV from Tutanchamun - Leben und Sterben des jungen Pharaos [online]. Munich: Blessing Verlag Munich, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-02. (anglicky)

[6] Lateran Obelisk [online]. Řím: Rome Tour. Dostupné online. (anglicky)

[7] Chrám v Karnaku (Ipetisut) [online]. Liberec: Pavel Felgr. Dostupné online. (anglicky)

[8] SHAW, Ian. The oxford history of Ancient Egypt. New York: Oxford University press, 2000. Dostupné online. S. 248–249.

[9] Victor Clement Georges Philippe Loret [online]. Liberec: Pavel Felgr, 2010. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Faraoni Nové říše

18. dynastie (1550–1292 př. n. l.)	Ahmose I. • Amenhotep I. • Thutmose I. • Thutmose II. • Hatšepsut • Thutmose III. • Amenhotep II. • Thutmose IV. • Amenhotep III. • Achnaton • Smenchkare • Tutanchamon • Aj • Haremheb

19. dynastie (1292–1186/1185 př. n. l.)	Ramesse I. • Sethi I. • Ramesse II. • Merenptah • Amenmesse • Sethi II. • Siptah a Tausret

20. dynastie (1186/1185–1070/1069 př. n. l.)	Setnacht • Ramesse III. • Ramesse IV. • Ramesse V. • Ramesse VI. • Ramesse VII. • Ramesse VIII. • Ramesse IX. • Ramesse X. • Ramesse XI.