Tibetská kuchyně (tibetsky: བོད་ཀྱི་ཟ་ཆ།) je na rozdíl od sousedních kuchyní ochuzená o mnoho surovin, protože jen málo plodin roste v takové nadmořské výšce. Přesto je podobná kuchyni nepálské, indické a čínské. Jídlo dodává Tibeťanům energii a živiny a pomáhá přežít v nehostinných podmínkách.
Tibetská kuchyně je ovlivněna nadmořskou výškou. Lidé z vyšších poloh obvykle jedí více masa než lidé z nížin, kde jsou zelenina a obilniny dostupnější.[1]
Nejdůležitější plodinou je ječmen. Z ječmenné mouky a jačího másla se vyrábí základní tibetská potravina – campa (tibetsky: རྩམ་པ་,wylie: rcam pa). Campa servírovaná k tradičnímu máslovému čaji je obvykle slaná. Campa, ze které se dělá kaše, je naopak nejčastěji sladká. Kromě toho se z campy připravují chlebové placky (balep korkun), nudle (přidávané do polévky thukpa) nebo malé knedlíčky naplněné masem (momo).
Kromě campy se nejčastěji konzumuje maso, hlavně jačí, kozí nebo skopové a jehněčí.[2] Maso se tradičně jí sušené či vařené. Tibeťané si také oblíbili klobásy které se připravují z jater, krve, masa nebo mouky.
Také se často konzumují mléčné výrobky z jačího mléka. Mléko se pije čerstvé, připravuje se z něj jogurt nebo se stlouká na máslo a tvaroh. Při stloukání mléka se tvoří syrovátka, ze které se nejčastěji dělají různé druhy sýrů.[1]
Během oslav tibetského nového roku Losar, který se koná obvykle v únoru či lednu, se během oslav připravují různé sváteční pokrmy. Mezi ně patří například droma, což je dušená rýže s brambory ochucená česnekem a koriandrem, smažené sladké těsto různých tvarů (zruční kuchaři jej dělají do tvaru lotosového květu) kapse nebo dresi – sladká rýže ochucená kardamonem a šafránem podávaná s máslem a rozinkami. Dresi je také častým jídlem na svatebních hostinách.[7]
O svátku Šo dun (také "Jogurtový festival"), který se koná na konci léta a na podzim, hostí lidé mnichy tradičně jačím jogurtem. Poté následují různé náboženské obřady a tradiční pikniky (lingka).[8]