Tibor Harsányi

Tibor Harsányi
Základní informace
Narození27. června 1898
Kanjiža
Úmrtí19. září 1954 (ve věku 56 let)
Paříž
Žánryklasická hudba
Povolánídirigent, hudební skladatel, klavírista a skladatel filmové hudby
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tibor Harsányi (27. června 1898 Kanjiža – 19. září 1954 Paříž) byl maďarsko-francouzský hudební skladatel. Spolu s Bohuslavem Martinů byl ve 20. a 30. letech členem Pařížské skladatelské školy.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze severního Banátu. Na Hudební akademii Ference Liszta studoval u Zoltána Kodályho. Nato podnikl turné jako pianista po Evropě a Americe.[1] Pak se nakrátko usadil v Rakousku a Nizozemsku, až v roce 1923 zakotvil v Paříži. Zde patřil k zakladatelům Société Triton, organizace, která organizovala koncerty soudobé hudby.

Jeho skladby jsou částečně ovlivněné jazzem. Choreografka Martha Grahamová, považovaná za jednu ze zakladatelek moderního tance, realizovala několik svých projektů, mj. Resurrection (1929), Unbalanced (1930) a Ecstatic Dance (1932) na Harsányiho hudbu.[2][3][4] Spolupracoval s hudebními skladateli-emigranty z mnoha zemí. Do přátelského okruhu skladatelů, pro který se vžil název École de Paris,[5] patřili kromě Harsányiho Conrad Beck, Bohuslav Martinů a Marcel Mihalovici; později se přidali též Alexandre Tansman a Alexandr Čerepnin.[6]

Na jaře 1940 bydlel Harsányi v Paříži na adrese 48 rue de Passy. V téže budově měl ateliér malíř původem z Brna Rudolf Kundera (1911–2005), v sousedství bydlel Bohuslav Martinů, kterého s Harsányim pojilo blízké přátelství. Po obsazení Paříže nacisty se na podzim téhož roku oba přátelé opět sešli, tentokrát v Aix-en-Provence. Po válce se vídali na zámku v Mont-Saint-Léger západně od Vesoulu, který patřil společnému známému, violoncellistovi André Huvelinovi.[7]

Výběr z díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Poslední sen, balet, 1920
  • Rapsodie pro klavír, 1925
  • Trio pro klavír, housle a violoncello, 1927
  • Sonáta pro violoncelo a klavír, 1928
  • Dvě burlesky pro klavír, 1928
  • Suita pro klavír, 1930
  • Symfonická předehra, 1933
  • Malý král, hudba ke stejnojmennému filmu, 1933[8]
  • Statečná švadlenka, podle pohádky bratří Grimmů, složeno jako doprovod k loutkovému představení pro recitátora, 7 hudebních nástrojů a bicí, 1939, roku 1950 upraveno na orchestrální suitu
  • Uherská suita, 1937
  • Hosté, jednoaktová opera, 1937
  • Rapsodie pro violoncello a klavír, 1939
  • Iluze neboli zázračná historie, opera o svou jednáních na libreto Pierra Briva (1911–1965) podle E. T. A. Hoffmanna, 1948
  • Vánoční kantáta, 1951–1952
  • Sonáta pro housle a klavír, (1953–1954)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tibor Harsanyi na německé Wikipedii a Tibor Harsányi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Hoérée, Arthur, Tibor Harsányi, in: The New Grove Dictionary of Music and Musicians, London 1980.
  2. ↑ Resurrection (in: The Library of Congress), Balet, choreografie a tanec Martha Grahamová na hudbu Tibora Harsanyiho, 3. březen 1929, v New York's Booth Theatre.
  3. ↑ Unbalanced (in: The Library of Congress), Balet, choreografie a tanec Martha Grahamová na hudbu Tibora Harsanyiho, 2. června 1930 im New York's Booth Theatre.
  4. ↑ Ecstatic Dance (in: The Library of Congress), Balet, choreografie a tanec Martha Grahamová na hudbu Tibora Harsanyiho, 2. června 1932 v Ann Arbor, Michigan.
  5. ↑ Paris (école de) ve francouzské Encyklopedii Larousse. www.larousse.fr [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-29. 
  6. ↑ KORABELʹNIKOVA, Ludmila Zinovjevna. Alexander Tcherepnin: The Saga of a Russian Emigré Composer. [s.l.]: Indiana University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 0-253-34938-9. Kapitola European Destiny: The Paris School, s. 65–70. 
  7. ↑ MIHULE, Jaroslav. Martinů. Osud skladatele. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 626 s. ISBN 80-246-0426-4. S. 304, 309, 425. 
  8. ↑ Informace na IMDB

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]