Timočané

Sídla Timočanů v době expanze Kruma, chána První bulharské říše

Timočané (srbsky a bulharsky: Тимочани) byl v raném středověku kmen jižních Slovanů, který sídlil na území současného východního Srbska na západ od řeky Timoku a později také části Banátu a Sremu.[1]

Timočané se na Balkáně usadili v 6.-7. století v bývalé provincii Dacii Ripensis a později se stali součástí Avarského kaganátu. Předpokládá se, že s příchodem Bulharů v 7. století upadli pod jejich nadvládu,[2] ale po jistou dobu od poloviny 8. století do raného 9. století žili místní Slované v jistém mocenském vakuu, které skončilo kolem roku 805, kdy na jejich území upevnil svoji kontrolu bulharský chanát pod vedením chána Kruma.[3][4] Na počátku 9. století byli také napadáni ze západu srbskýmí kmeny.[3]

Za vlády chána Omurtaga (814–836) se spolu s dalšími kmeny z pohraničí bulharského chanátu v roce 818 vzbouřili proti Omurtagovým centralizačním snahám, kterými by přišli o své vlastní místní vládce.[5] Spolu s ostatními kmeny opustili bulharské kmenové společenství[6][7] a snažili se vyhledat ochranu u franského císaře Ludvíka Pobožného, když za ním ještě téhož roku vyslali postelstvo na jeho dvůr v Herstalu.[7][8] Nicméně je přemluvil Ljudevít, kníže Slovanů v Dolní Panonii, aby se připojili k jeho povstání proti Frankům.[7][9] Mnoho Timočanů také uprchlo za Dunaj na území pozdějšího Blatenského knížectví.[3] Omurtag se rozhodl celou záležitost mezi lety 824-826 vyřešit s Franky diplomatickou cestou, ale na jeho dopisy císař Ludvík nereagoval. To Omurtaga v roce 827 vyprovokovalo k vojenskému výpadu na lodích proti proudu řeky Drávy a napadení sídel Timočanů ve Sremu, kde pak dosazoval své místní vládce.[10]

Jejich kmenové jméno se odvozuje od názvu řeky Timok.[3] Dnes se jméno Timočané používá jako neoficiální označení obyvatel údolí řeky Timok v Srbsku a Bulharsku.[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timočani na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Třeštík 2002, s. 97.
  2. ↑ A Short Encyclopaedia 1985.
  3. ↑ a b c d Róna-Tas 1999.
  4. ↑ Daskalov 2021.
  5. ↑ Slijepčević 1958.
  6. ↑ Komatina 2010.
  7. ↑ a b c Steinhübel 2020.
  8. ↑ Петков 2010.
  9. ↑ Třeštík 2002, s. 92.
  10. ↑ Hupchick 2017.
  11. ↑ Vlahović 2004.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Information Bulgaria: A Short Encyclopaedia of the People's Republic of Bulgaria. [s.l.]: Pergamon Press, 1985. Dostupné online. ISBN 9780080318530. 
  • DASKALOV, Roumen. Master Narratives of the Middle Ages in Bulgaria. [s.l.]: Brill, 2021. Dostupné online. ISBN 9789004464872. S. 74, 119–120. 
  • HUPCHICK, Dennis P. The Bulgarian-Byzantine Wars for Early Medieval Balkan Hegemony: Silver-Lined Skulls and Blinded Armies. [s.l.]: Springer, 2017. Dostupné online. ISBN 9783319562063. S. 124–125. 
  • KOMATINA, Predrag. The Slavs of the mid-Danube basin and the Bulgarian expansion in the first half of the 9th century. In: Зборник радова Византолошког института. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online. Svazek 47. S. 4.
  • ПЕТКОВ, Петко. ПОЛИТИЧЕСКО ИЗДИГАНЕ НА БЪЛГАРСКОТО ХАНСТВО ПРЕЗ ПЪРВАТА ПОЛОВИНА НА IХВ. [online]. 1958 [cit. 2010-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-24. 
  • RÓNA-TAS, András. Hungarians and Europe in the Early Middle Ages: An Introduction to Early Hungarian History. [s.l.]: Central European University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 9789639116481. S. 242, 264, 377. 
  • SLIJEPČEVIĆ, Đoko M. The Macedonian Question: The Struggle for Southern Serbia [online]. 1958. Dostupné online. 
  • STEINHÜBEL, Ján. The Nitrian Principality: The Beginnings of Medieval Slovakia. [s.l.]: Brill, 2020. Dostupné online. ISBN 9789004438637. S. 99, 106. 
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy: Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Redakce Jan Urban. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. (Česká historie). ISBN 80-7106-482-3. Kapitola 6. Podunají a Ljudevítovo Posáví (805–828). 
  • VLAHOVIĆ, Petar. Serbia: The country, people, life, customs. [s.l.]: [s.n.], 1999. Dostupné online. ISBN 9788678910319.