Tisíciletá růže (německy Tausendjähriger Rosenstock), také známá jako růže z Hildesheimu, je významný exemplář růže šípkové (Rosa canina), který se pne po východní apsidě katedrály Nanebevzetí Panny Marie v německém Hildesheimu. Je považována za nejstarší žijící růži na světě.[1]
Keř dosahuje výšky asi 10 metrů a ověřené historické prameny dokládají jeho věk přibližně na 700 let. Podle legendy však jeho stáří sahá až k založení diecéze Hildesheim králem Ludvíkem Zbožným kolem roku 815; budovy opatství měly být postaveny na pahorku kolem místa, kde rostla tato růže, na základě božího zázraku, který se králi udál na lovu.[2]
Katedrála byla zničena spojeneckými bombardéry v roce 1945 během druhé světové války a keř byl zasypán troskami. Díky tomu byl uchráněn od plamenů a přežil, po pár týdnech dokonce vyrazil několik výhonů z trosek a znovu rozkvetl mezi ruinami. Podle legendy Hildesheim bude prosperovat, dokud tento růžový keř rozkvétá.[3]
Růže se objevuje v několika literárních dílech. Katedrála a přilehlý kostel sv. Michala jsou od roku 1985 na seznamu světového dědictví UNESCO.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thousand-year Rose na anglické Wikipedii.