Tobias Mayer | |
---|---|
![]() Tobias Mayer | |
Narození | 17. února 1723 Marbach, Württembersko |
Úmrtí | 20. února 1762 (ve věku 39 let) Göttingen |
Národnost | německá |
Pracoviště | Homannianorum Heredum (1746–1751) Univerzita v Göttingenu (1751–1762) |
Obory | Astronomie, Kartografie |
Známý díky | Podrobné mapy Měsíce |
Děti | Johann Tobias Mayer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tobias (Johann) Mayer (17. února 1723, Marbach, Württembersko – 20. února 1762, Göttingen) byl německý matematik, astronom a selenograf, vytvořil podrobné mapy Měsíce, které publikoval od roku 1753.
Rodina jej vychovala v chudých podmínkách v Esslingenu, Německo. Od mládí jej zajímala matematika, kterou se naučil samostudiem, také se její výukou v mládí živil. Po publikaci svých dvou článků na geometrické téma byl v roce 1746 přijat do J. B. Homannova kartografického institutu v Norimberku. Tam zdokonalil některé kartografické postupy a následně byl v roce 1751 zvolen na post vedoucího katedry ekonomie a matematiky na univerzitě v Göttingenu. Od roku 1754 až do své smrti v roce 1762 pak působil jako vedoucí observatoře.[1]
Mayerovou první významnou astronomickou prací byla v roce 1750 první mapa povrchu Měsíce, která byla založena na mikrometrickém měření (Kosmographische Nachrichten, Norimberk, 1750). Ze svých měření odvodil, že Měsíc nemá atmosféru.[2] Spolu s mapou Měsíčního úplňku (vydanou v roce 1775) jde o 2 stěžejní práce, které nebyly po následujících 50 let překonány. [3] Jeho nejpřínosnějším dílem však byly jeho lunární tabulky, které v roce 1752 publikovala Královská společností věd v Göttingenu (Gesellschaft der Wissenschaffen zu Göttingen)[4]. V roce 1755 zaslal britské vládě vylepšenou variantu lunárních tabulek. Britská vláda nechala přezkoumat jejich přesnost Jamese Bradleyho z Greenwiche. Ten potvrdil přesnost tabulek vzhledem k určení polohy Měsíce a také i k určení zeměpisné délky na moři s přesností na půl stupně. Tato přesnější varianta lunárních tabulek byla později publikována spolu s teorií (Theoria lunae juxta systema Newtonianum), ze které tabulky vycházejí. Samostatně potom vyšly tabulky v roce 1770 v Londýně. Součástí tabulek jsou i 2 statě o určování zeměpisné délky dle vzdálenosti Měsíce a o vzorci stanovující nezbytnou korekturu teploty při atmosférické refrakci. Vdova po Tobiasovi Mayerovi obdržela za lunární tabulky od britské vlády grant ve výši tehdejších 3 000 £. [1]
G. C. Lichtenberg shromáždil a vydal v jednom svazku (Opera inedita, Göttingen, 1775) velké množství rukopisného materiálu, který po sobě Mayer zanechal. [5]
Jeho jméno nese měsíční kráter T. Mayer, který leží na jihovýchod od Koperníkova kráteru.
Jeho syn Johann Tobias Mayer se stal německým fyzikem.