Tokaj
| Tokaj | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°7′17″ s. š., 21°24′45″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Region | Észak-Magyarország |
| Župa | Borsod-Abaúj-Zemplén |
| Okres | Tokaj |
  Tokaj | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 28,19 km² |
| Počet obyvatel | 3 743 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 132,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 47 |
| PSČ | 3910 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tokaj je město v severovýchodním Maďarsku. Leží na soutoku Tisy a Bodrogu na jižním úpatí maďarské části Slanských vrchů (maďarsky Zemplényi-hegység), pod stejnojmennou horou Tokaj. V minulosti bylo jedním ze středisek uherské župy Zemplín, dnes spadá pod župu Borsod-Abaúj-Zemplén. Městečko a přilehlá oblast jsou od středověku proslavené produkcí vína. Tokajská vinařská oblast je zapsána od roku 2002 na seznamu světového dědictví UNESCO. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Doklady o pěstování vína v Tokaji jsou již z roku 1067, první zmínky o městě pocházejí z roku 1353. Ve 14. století zde vyrostl hrad, který náležel k panství Diósgyőr.
Po roce 1450 bylo město ve vlastnictví rodu Hunyadyovů; s nástupem Matyáše Korvína na uherský trůn se tak stalo královským majetkem. V roce 1705 byl hrad na příkaz Františka II. Rákócziho stržen.
Ve 20. století bylo město poškozeno oběma světovými válkami, bylo zastíněno okolními sídly, např. nedalekým Sátoraljaújhely, a ztratilo status města. Ten byl obnoven v roce 1986. Tím, že město ve 20. století prakticky nerostlo, si zachovalo malebný ráz, a proto stoupá popularita Tokaje jakožto turistického cíle.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]
Tokaj nadále zůstává vinařským centrem oblasti. Z odrůd vinné révy se zde pěstují především Furmint, Lipovina (maďarsky Hárslevelű) a Muškát žlutý (maďarsky Sárgamuskotály), z nichž se vyrábějí rozličná sladká, polosladká, suchá a polosuchá vína. Každý říjen se zde konají slavnosti vinobraní.
Malebné umístění městečka mezi Tisou a horou Tokaj (512 m) a dobrá dostupnost zejména železniční tratí Miskolc–Nyíregyháza (v Tokaji zastavují i vlaky kategorie InterCity z Budapešti) učinila z Tokaje vyhledávané místo rekreace a turistiky. Kromě zajímavostí spojených s vinařstvím je zde k vidění několik kostelů, galerie, socha Štěpána I., nová pijácká socha Bakcha a množství pamětních desek upomínajících na osobnosti, které Tokaj navštívily – například básník Ján Kollár či ukrajinský humanista Hryhorij Skovoroda.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tokaj na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (maďarsky)
