Tolentino
| Tolentino | |
|---|---|
 Panorama města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°10′ s. š., 13°23′ v. d. |
| Nadmořská výška | 256 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Region | Marche |
| Provincie | Macerata |
  Tolentino | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 94,86 km² |
| Počet obyvatel | 18 858 (2019) |
| Hustota zalidnění | 198,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | + 0733 |
| PSČ | 62029 |
| Označení vozidel | MC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tolentino je italské město v oblasti Marche, v provincii Macerata. Leží v údolí Chienti. Jeho konkatedrála je jedním ze sídel spojené římskokatolické diecéze Macerata-Tolentino-Recanati-Cingoli-Treia.
K 31. prosinci 2019 zde žilo 18 858 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy lokalitu dokládají od starší doby kamenné. Římské sídlo se nazývalo Tolentinum, bylo založeno při Via Flaminia, hlavní komunikaci do Říma, mělo svůj chrám Panteum a sloužilo zejména obchodníkům. Římským prefektem zde byl ve 4. století Flavius Iulius Catervius, který vyznával křesťanskou víru, stejně jako jeho manželka Septimia Severina; oba pro ni byli umučeni a později svatořečeni, svatý Catervius je dosud patronem města.
Středověké sídlo vévodů z Ancony s připomíná k roku 1166. Od té doby se rozrůstalo v město. Usídlili se zde benediktini, kteří založili katedrálu, augustiniáni eremité založili klášter Sant'Angelo. Proslavil je kazatel a eremita Mikuláš Tolentinský, který se zde narodil i zemřel. Z tolentinské rodiny Mauruzziů pocházeli tři slavní kondotiéři, kteří se od poloviny 14. do počátku 16. století bojovali ve službách Milánských vévodů nebo benátských dóžat.
Po obsazení kraje napoleonovým vojskem v roce 1797 zde zástupci papeže a Napoleona podepsali tzv. Traktát z Tolentina (Mír z Tolentina) o postoupení papežského území pod správu Francie a jeho spojenců. V závěru napoleonských válek ve dnech 2.-3. května 1815 tuto situaci změnila bitva u Tolentina mezi rakouským vojskem a vojskem Neapolského království, které vedl Napoleonův švagr Joachim Murat, skončila drtivou porážkou Neapolských.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Konkatedrála sv. Caterva – na místě pozdně římského pantea byla postavena raně gotická stavba, zbudovaná kolem roku 1256 na jeho základech, stavěli a spravovali ji benediktini; pobořena za napoleonských válek, dostavěna v klasicistním stylu kolem roku 1820
- Sarkofág sv. Caterva z červenohnědého mramoru, s nápisy a reliéfy: Klanění Tří mudrců, Tři mudrci u krále Herodesa, na boční straně Kristus Dobrý pastýř mezi sv. Petrem a Pavlem.
- Bazilika sv. Mikuláše Tolentinského – trojlodní gotická stavba, v kryptě dochován hrob sv. Mikuláše Tolentinského
- Castello della Rancia – gotický hrad z let 1355-1357, dominanta a symbol města
- Věž s orlojem
- Palazzo Sangallo - renesanční stavba, sídlo Muzea karikatury, pořádá bienále kresleného humoru[1]; přiléhá k ní novogotická Biblioteca filolfica
- Ponte diavolo - Ďábelský most
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Mikuláš Tolentinský – kazatel a světec
- Niccolò Mauruzzi da Tolentino (1350–1435) – kondotiér, bojoval u Romana, jeho epitaf ve Florentském dómu namaloval Andrea del Castagno
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.biennaleumorismo.it [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tolentino na Wikimedia Commons - oficiální web
- tolentinoline.com Archivováno 15. 10. 2021 na Wayback Machine.
- Bienále humoru
- Bazilika sv. Mikuláše Tolentinského
- Historie 1815 Archivováno 11. 2. 2021 na Wayback Machine.
