Tonalpohualli

strana 11 z Magliabechianiho kodexu zobrazující čtyři denní symboly
příklad kalendáře Tonalpōhualli

Tonalpohualli (Tōnalpōhualli) je Aztécký kalendář používaný v předkolumbovské Mezoamerice. Jmenuje se podle knihy Tonalamatl, což je kniha dní.

Kalendář není ani lunární ani solární skládá se z dvaceti třináctidenních období. Tato období se označují termínem trecena. V každém období vládné jiný bůh. Není přesně známo, jak vznikl, existuje ale několik teorií. Mohlo se jednat o cyklus oběhu Venuše, období těhotenství u člověka nebo počet dní mezi dvěma zenitálními průchody Slunce. Někteří vědci včetně J. E. S. Thompsona se domnívají, že kalendář nebyl vůbec založen na přírodních jevech, ale na celých číslech 13 a 20. Tato čísla jsou totiž v Mezoamerice považována za důležitá.

Další rozšířený Aztécký kalendář xiuhpōhualli má rok trvající 365 dní. Tento rok je rozdělen do 18 měsíců po 20 dnech a zbylých 5 dní. Xiuhpōhualli a Tonalpohualli se shodují přibližně každých 50 let.

Denní symboly

[editovat | editovat zdroj]
trecena český význam glyf Aztécká božstva světová strana
1 Cipactli kajman nebo vodní příšera Tōnacātēcuhtli východ
2 Ehēcatl vítr Quetzalcoatl sever
3 Calli dům Tepēyōllōtl, Quetzalcoatl západ
4 Cuetzpalin ještěrka Huēhuecoyōtl nebo Macuilxōchitl jih
5 Cōātl had Chalchiuhtlicue a Tlazōlteōtl východ
6 Miquiztli smrt Tōnatiuh a Tēcciztēcatl sever
7 Mazātl jelen Tlāloc a Chicomecōātl nebo 4 Ehēcatl západ
8 Tōchtli králík Mayahuel a Xōchipilli nebo Centeōtl jih
9 Ātl voda Tlahuizcalpantecuhtli nebo Xiuhtecuhtli východ
10 Itzcuintli pes Mictlāntēcutli sever
11 Ozomahtli opice Patecatl a Cuāuhtliocēlōtl západ
12 Malīnalli tráva Itztlacoliuhqui jih
13 Ācatl rákos nebo třtina Tezcatlipōca nebo Uactli a Ixcuina nebo Tlazōlteōtl východ
14 Ocēlōtl ocelot nebo jaguár Tlazōlteōtl sever
15 Cuāuhtli orel Xīpe Totēuc a Quetzalcoatl západ
16 Cōzcacuāuhtli sup nebo kondor Itzpapalotl jih
17 Ōlīn pohyb nebo zemětřesení Xolotl a Tlālchitōnatiuh nebo 4 Ōlīn východ
18 Tecpatl pazourek nebo nůž Chalchiuhtotolin sever
19 Quiyahuitl déšť Tōnatiuh západ
20 Xōchitl květina Xōchiquetzal and Tezcatlipōca jih

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tōnalpōhualli na anglické Wikipedii.