Tonkünstler-Societät

Tonkünstler-Societät
Staré dvorní divadlo (Burgtheater), kde se odehrála řada koncertů Tonkünstler-Societät. August Gerasch, 19. století.
Staré dvorní divadlo (Burgtheater), kde se odehrála řada koncertů Tonkünstler-Societät. August Gerasch, 19. století.
ZakladatelFlorian Leopold Gassmann
Vznik1771
SídloVídeň, Rakousko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tonkünstler-Societät (v němčině přibližně „Společnost hudebních umělců“) byla dobročinná hudební společnost ve Vídni, činná od poloviny 18. do poloviny 20. století.

Účelem společnosti bylo „podporovat vysloužilé hudebníky a jejich rodiny“.[1] Počínaje rokem 1772 [2] společnost uspořádala sérii benefičních koncertů, často s velkým počtem účinkujících, na kterých v průběhu let zazněla díla předních skladatelů období klasicismu, včetně Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta či Ludwiga van Beethovena.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Florian Leopold Gassmann, rytina Jana Jiřího Balzera z roku 1775

Společnost založil v roce 1771 Florian Leopold Gassmann, rodák ze severočeského Mostu, jako "Gesellschaft der Wiener Tonkünstler zum Unterhalte ihrer Witwen und Waisen" (Spolek vídeňských hudebníků na podporu jejich vdov a sirotků.)[3] Až do roku 1811 (rok založení Gesellschaft der Musikfreunde) byla jedinou soukromou organizací pořádající koncerty ve Vídni.[3]

Společnost byla štědře podporována také aristokracií, která byla v té době spolu s církví hlavním zaměstnavatelem hudebníků. Císařovna Marie Terezie svým výnosem z 23. února 1771 povolujícím založení společnosti také přispěla do fondu společnosti částkou 500 dukátů (asi 2000 zlatých).[4]

Kronikář Karel z Zinzendorfu později zaznamenal, že účast na charitativních koncertech Společnosti byla považována za povinnost šlechty.

Společnost byla vzorem pro podobné organizace nejen v Rakouském císařství, ale také v Berlíně (1801) a Petrohradu (1802).[4]

V roce 1862 se organizace přejmenovala na Haydnovu: („Haydn“, Witwen- und Waisen-Versorgungs-Verein der Tonkünstler in Wien („Haydn“, Hudební společnost pro péči o vdovy a sirotky ve Vídni).

Společnost existovala až do roku 1939, kdy ji 9. března nacionálně socialistická německé okupační úřady zrušily po[5] anexi Rakouska v předchozím roce.

Orchestr

[editovat | editovat zdroj]

Společnost byla neobvyklá už co do velikostí orchestru a sboru. Na koncertech 1. a 3. dubna 1781, kde zde poprvé vystoupil W. A. Mozart bylo celkem 92 hudebníků a 54 sborových zpěváků, tj. celkem 146 účinkujících.[6] V dopise, který Mozart napsal domů svému otci Leopoldovi, vyjádřil údiv nad velikostí orchestru a potěšení z toho, jak dobře jeho symfonie na koncertě zazněla.

Účast na koncertech Společnosti byla pro všechny její členy povinná (jinak museli zaplatit malý poplatek jako kompenzaci).[7] Ne vždy však bylo použito plné obsazení pro všechna čísla v programu. Zvláště pro koncerty se využívala jen část hudebníků pro jemnější zvuk orchestru.[8]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tonkünstler-Societät na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Oxford Music Online, article "Tonkünstler-Societät".
  2. ↑ Oxford Music Online, article "Vienna".
  3. ↑ a b http://www.wien.gv.at/kultur/archiv/geschichte/zeugnisse/haydnverein.html(inGerman) Archivováno 16. 9. 2014 na Wayback Machine.
  4. ↑ a b http://www.wien.gv.at/kultur/archiv/geschichte/zeugnisse/haydnverein.html(inGerman) Archivováno 16. 9. 2014 na Wayback Machine.
  5. ↑ Fritz-Hilscher and Kretschmer (2011:299), Steblin p. 140
  6. ↑ Source for numbers: Edge (1992:80)
  7. ↑ Edge (1992:79)
  8. ↑ Edge (1992:80)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Deutsch, Otto Erich (1965) Mozart: A Documentary Biography. Stanford: Stanford University Press.
  • Edge, Dexter (1992) Mozart's Viennese orchestras. Early Music 20:64–88.
  • Eisen, Cliff and Simon P. Keefe (2006) The Cambridge Mozart Encyclopedia. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Fritz-Hilscher, Elisabeth Theresia and Helmut Kretschmer (2011) Wien, Musikgeschichte. Münster: LIT Verlag.
  • Jones, David Wyn (2009) The Life of Haydn. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Lawson, Colin (1996) Mozart: Clarinet Concerto. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Pohl, Carl Ferdinand (1871) Denkschrift aus Anlass des hundert-jährigen Bestehens der Tonkünstler-Societät, im Jahre 1862 reorganisirt als "Haydn", Witwen und Waisen-Versorgungs-Verein der Tonkünstler in Wien. Vienna.
  • Rice, Albert R. (2003) The Clarinet in the Classical Period. Oxford: Oxford University Press.
  • Rushton, Julian (2006) Mozart. Oxford: Oxford University Press.
  • Smither, Howard E. (1977) A History of the Oratorio. UNC Press Books.
  • Steblin, Rita (n.d.) Beethoven Mentions in Documents of the Viennese Tonkünstler-Societät, 1795 to 1824.