Tonkünstler-Societät | |
---|---|
Staré dvorní divadlo (Burgtheater), kde se odehrála řada koncertů Tonkünstler-Societät. August Gerasch, 19. století. | |
Zakladatel | Florian Leopold Gassmann |
Vznik | 1771 |
Sídlo | Vídeň, Rakousko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tonkünstler-Societät (v němčině přibližně „Společnost hudebních umělců“) byla dobročinná hudební společnost ve Vídni, činná od poloviny 18. do poloviny 20. století.
Účelem společnosti bylo „podporovat vysloužilé hudebníky a jejich rodiny“.[1] Počínaje rokem 1772 [2] společnost uspořádala sérii benefičních koncertů, často s velkým počtem účinkujících, na kterých v průběhu let zazněla díla předních skladatelů období klasicismu, včetně Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta či Ludwiga van Beethovena.
Společnost založil v roce 1771 Florian Leopold Gassmann, rodák ze severočeského Mostu, jako "Gesellschaft der Wiener Tonkünstler zum Unterhalte ihrer Witwen und Waisen" (Spolek vídeňských hudebníků na podporu jejich vdov a sirotků.)[3] Až do roku 1811 (rok založení Gesellschaft der Musikfreunde) byla jedinou soukromou organizací pořádající koncerty ve Vídni.[3]
Společnost byla štědře podporována také aristokracií, která byla v té době spolu s církví hlavním zaměstnavatelem hudebníků. Císařovna Marie Terezie svým výnosem z 23. února 1771 povolujícím založení společnosti také přispěla do fondu společnosti částkou 500 dukátů (asi 2000 zlatých).[4]
Kronikář Karel z Zinzendorfu později zaznamenal, že účast na charitativních koncertech Společnosti byla považována za povinnost šlechty.
Společnost byla vzorem pro podobné organizace nejen v Rakouském císařství, ale také v Berlíně (1801) a Petrohradu (1802).[4]
V roce 1862 se organizace přejmenovala na Haydnovu: („Haydn“, Witwen- und Waisen-Versorgungs-Verein der Tonkünstler in Wien („Haydn“, Hudební společnost pro péči o vdovy a sirotky ve Vídni).
Společnost existovala až do roku 1939, kdy ji 9. března nacionálně socialistická německé okupační úřady zrušily po[5] anexi Rakouska v předchozím roce.
Společnost byla neobvyklá už co do velikostí orchestru a sboru. Na koncertech 1. a 3. dubna 1781, kde zde poprvé vystoupil W. A. Mozart bylo celkem 92 hudebníků a 54 sborových zpěváků, tj. celkem 146 účinkujících.[6] V dopise, který Mozart napsal domů svému otci Leopoldovi, vyjádřil údiv nad velikostí orchestru a potěšení z toho, jak dobře jeho symfonie na koncertě zazněla.
Účast na koncertech Společnosti byla pro všechny její členy povinná (jinak museli zaplatit malý poplatek jako kompenzaci).[7] Ne vždy však bylo použito plné obsazení pro všechna čísla v programu. Zvláště pro koncerty se využívala jen část hudebníků pro jemnější zvuk orchestru.[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tonkünstler-Societät na anglické Wikipedii.