Torpor je stav útlumu životních funkcí, ke kterému dochází u některých živočichů. Je jednou z adaptací, které umožňují živočichům překonávat nepříznivé životní podmínky. Definice torporu se v publikacích různí.
Je adaptací některých druhů ptáků (např. kolibříků) a savců, především malých druhů, např. vačnatců, hlodavců (plch velký) a netopýrů. Během torporu dochází k útlumu metabolismu a výraznému snížení tělesné teploty, což živočichům pomáhá šetřit energii a přečkat období chladu či období nedostatku potravy.
Torpor je stav regulované hypotermie trvající jen určitou část dne. Je doprovázen podstatnou redukcí hodnoty metabolismu, utlumením dýchání a srdeční činnosti. Snížena je i pohybová aktivita. Bývá vyvolán vnějšími vlivy prostředí, především okolní teplotou nebo nedostatečným množstvím vody a potravy. Pokud je vyvolán především vysokou okolní teplotou, klesá při něm tělesná teplota pod 30 °C. Tento klidový stav bývá živočichy využíván k vyrovnání se s chladným počasím. Během útlumu je jedinec schopen uspořit mnohem více energie než při aktivním způsobu života, což má velký význam pro udržení vyšší tělesné teploty.[1]
„Typický průběh torporu má tři fáze – zahájení, dobu trvání a probouzení. Torpor je kontrolovaný fyziologický stav, nedochází tedy při něm k přerušení procesu termoregulace.“[2]