Transgramotnost

ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.
Komentář: zlepšit úroveň překladu

Transgramotnost je schopnost číst, psát a interagovat skrze mnohé platformy, nástroje a média jako jsou psaní, tisk, televizi, rádio a film až k digitálním sociálním sítím.[1]

Transgramotnost kombinuje řadu schopností potřebných pro pohyb napříč řadou kontextů, médií, technologií a žánrů.[2] Koncept transgramotnosti je situován do pěti schopností: informační schopnosti, ICT (informační a komunikační technologie), komunikace a spolupráce, kreativita a kritické myšlení. Je podpořena gramotností a matematickou gramotností.[2] Koncept transgramotnosti má dopad na vzdělávací a knihovní systém.[3] [4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé použil pojem transgramotnost americký spisovatel William H. Gass, když popisoval způsob, jak se jeho díla čtou. Skrze nekonvenční typografii přesouval pozornost čtenáře od textu jako takového k podstatě narativu.[5] První studie transgramotnosti byla vyvinuta v roce 2005 v rámci projektu Transliteracies Research Project, který řídil profesor Alan Liu z University of California v Santa Barbaře.[1] První kniha, která rozebírá toto téma, vyšla v roce 2016 s názvem Transliteracy in Complex Information Environment od Sukovic.[6]

Disciplína transgramotnosti zahrnuje mnohé typy médií a technologií.

Vztah transgramotnosti a jiných gramotností

[editovat | editovat zdroj]

Transgramotnost se objevuje v mnoha jiných oblastech, respektive gramotnostech. Jedním z nich je například počítačová gramotnost, která se zabývá dovedností používat osobní počítače. V článku na portálu Lupa.cz, který se tohoto tématu týká, autoři definují píšou: „za vhodné vymezení počítačové gramotnosti považujeme kompetence, které umožní jedinci využívat nové technologie pro jeho profesní a osobní život v té míře, kdy se necítí komputerově handicapován, není za digitální přehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou jeho volby“[1] . Neměli bychom ale zaměňovat informační gramotnost s počítačovou. Počítačová gramotnost je součástí transgramotnosti, tj. zahrnuje jí. Brázdová ve svém článku uvádí: „Abychom mohli být transgramotní, musíme být schopni zvládnout počítač a jiné technologie, se kterými se v životě potkáváme.[7]

Další druh gramotnosti, který souvisí s transgramotností, je například gramotnost mediální. Tu Vránková definuje jako „sérii komunikačních kompetencí, které zahrnují schopnost vyhledávat, analyzovat, hodnotit a dále předávat informace v nejrůznějších formátech“.[8] Spojení transgramotnosti s mediální gramotností uvádí například Thomas v článku Transliteracy as unifying perspective: „[transgramotnost] nabízí širší analýzu čtení, psaní a interakce prostřednictvím množství platforem, nástrojů, médií a kultur. Transgramotnost nenahrazuje, ale spíše obsahuje mediální gramotnost a také digitální gramotnost“.[9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transliteracy na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b THOMAS, Sue; JOSEPH, Chris; LACCETTI, Jess. Transliteracy: Crossing divides. First Monday. 2007-12-12. Dostupné online [cit. 2024-01-25]. ISSN 1396-0466. DOI 10.5210/fm.v12i12.2060. 
  2. ↑ a b SUKOVIC, Suzana. What exactly is Transliteracy? [online]. 2016-09-15 [cit. 2024-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-01-25. 
  3. ↑ ANDRETTA, Susie. Transliteracy: take a walk on the wild side [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ IPRI, Tom. Introducing transliteracy: What does it mean to academic libraries? [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOVIOUS, Amanda. Toward a socio-contextual understanding of transliteracy. Reference Services Review. 2018-08-21, roč. 46, čís. 2, s. 178–188. Dostupné online [cit. 2024-02-04]. ISSN 0090-7324. DOI 10.1108/RSR-02-2018-0016. (anglicky) 
  6. ↑ SUKOVIC, Suzana. Transliteracy in Complex Information Environment. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. ↑ BRÁZDOVÁ, Miroslava; ZADRAŽILOVÁ, Iva. Transgramotnost: nová perspektiva informačního vzdělávání. ProInflow. 2013, roč. 5, čís. 2, s. 151–167. Dostupné online [cit. 2024-01-25]. ISSN 1804-2406. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ REVUE PRO MÉDIA č. 8 – Heslář – Mediální gramotnost. rpm.fss.muni.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ THOMAS, Sue; JOSEPH, Chris; LACCETTI, Jess. Transliteracy as a Unifying Perspective. [s.l.]: IGI Global Dostupné online. S. 448–465.