Traunkirchen
| Traunkirchen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°50′43″ s. š., 13°47′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 422 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
  Traunkirchen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,4 km² |
| Počet obyvatel | 1 624 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 88,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| gemeindeamt | |
| Telefonní předvolba | 07617 |
| PSČ | 4801 |
| Označení vozidel | GM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Traunkirchen je obec v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Gmunden. Leží na břehu Travenského jezera v Solné komoře. 1. 1. 2022 zde žilo 1680 obyvatel.
Zeměpis
[editovat | editovat zdroj]Traunkirchen leží v nadmořské výšce 422 metrů. Katastrální výměra činí 18,3 km², z toho 43,2 % tvoří lesy, 24,0 % se zemědělsky využívá.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Obec se skládá ze tří částí: Traunkirchenu, Winklu a Mühlbachbergu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Někdy po roce 1020 byl na území dnešního Traunkirchenu založen ženský benediktinský klášter. Jednalo se o dceřiný konvent benediktinského opatství Nonnberg v Salcburku. Zakladateli byla hrabata z Raschenbergu-Reichenhallu. V roce 1327 klášter vyhořel.[2] Již před nástupem reformace začal postupný úpadek kláštera. V roce 1566 už klášter obývaly jen dvě řádové sestry a o šest let později byl jako pustý předán hornorakouským církevním stavům. Zároveň s dosazením administrátora z benediktinského opatství v Kremsmünsteru začala rekatolizace.[3] Z iniciativy vídeňského biskupa Khlesla byl klášter inkorporován do vídeňského biskupství a v roce 1622 byla jeho správa svěřena jezuitské koleji v Pasově.[4]
Když roku 1632 celý areál podlehl požáru, začalo se brzy nato se stavbou nového kostela a kláštera. Projekt byla dokončen v roce 1652.[5] Klášter byl také pozemkovou vrchností. V polovině 18. století mu patřilo kolem šesti set poddaných. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se část budov používala jako solivárna, roku 1779 byl Traunkirchen začleněn do panství Ort.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bývalý klášterní, dnes farní kostel Korunování Panny Marie je barokní stavba z poloviny 17. století. Mimořádné dílo neznámého autora je dřevěná Rybářská kazatelna z roku 1753. Znázorňuje apoštoly Jakuba a jeho bratra Jana, kteří vytahují do lodi síť plnou ryb. Nad nimi klečí u Ježíšových nohou apoštol Petr. Hlavní oltář z roku 1754 vytvořil Franz Preisl.
- Kaple svatého Jana se nachází na stejnojmenném kopci, bohatém na pravěké nálezy. Dříve se nazýval Ódinův kopec. Kaple je písemně doložena v roce 1356, roku 1651 byla rozšířena. V předsíni je zazděna plastika hlavy muže, pocházející z doby existence římské říše. Zvon ve věži byl ulit v roce 1639.
- Kaple svatého Michala – nejstarší část komplexu, je postavena v románském slohu.
- Bývalá kaple svatého Mikuláše je písemně doložena v roce 1384. Za časů benediktinek sloužila jako farní kostel, za jezuitů jako kaple kongregace. Je spojena s tzv. domem hofrychtéře a od roku 1811 neslouží církevním účelům.
- Kalvárie z roku 1696 se skládá ze čtyř kaplí vedoucích na kopec, kde se nachází kaple hlavní. Traunkirchenská Kalvárie je nejstarší svého druhu v Solné komoře.
- Ruská vila byla postavena v letech 1850–1854 podle plánů Theophila von Hansena. Pobývali zde mj. Anton Rubinstein, Rainer Maria Rilke, Adalbert Stifter či Maxmilián I. Mexický.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Rybářská kazatelna -
Hlavní oltář -
Kaple svatého Jana -
Římská plastika muže v kapli sv. Jana -
Bývalá kaple sv. Michala -
Vrcholová kaple na Kalvárii -
Ruská vila
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ NÜRNBERGER, Erich. Traunkirchen. Traunkirchen: Katholisches Pfarramt, 2019. 32 s. S. 4.
- ↑ LECHNER, Karl (ed). Handbuch der historischen Stätten Österreich. Donauländer und Burgenland. Stuttgart: Alfred Kroner Verlag, 1985. 909 s. ISBN 3-520-27801-4. S. 125. (Dále jen Lechner 1985).
- ↑ Stiftsarchiv Traunkirchen [online]. Linec: Oberösterreichisches Landesarchiv [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Lechner 1985, s. 126.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Amon, Karl, Geschichte des Benediktinerinnenklosters Traunkirchen im Salzkammergut, Diss. Universität Graz, 1959.
- Amon, Karl, Traunkirchen als Grablege seiner "Stifter" und "Wohltäter", Blätter für Heimatkunde (Steiermark) 55, 1981, s. 98-114.
- Amon, Karl, Traunkirchen, Germania Benedictina 3, 2002, s. 703–737.
- Frieß, Gottfried Edmund, Geschichte des ehemaligen Nonnenkloster O.S.B. zu Traunkirchen in Oberösterreich, Archiv für österreichische Geschichte 82, 1895, s. 181–326.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Traunkirchen na Wikimedia Commons - Stránky Mezinárodní akademie v Traunkirchenu (německy)
