Trmice

Trmice
Trmice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Ústí nad Labem
Obec s rozšířenou působností	Ústí nad Labem (správní obvod)
Okres	Ústí nad Labem
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°38′35″ s. š., 13°59′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 357 (2024)[1]
Rozloha	6,66 km²[2]
Nadmořská výška	148 m n. m.
PSČ	400 02, 400 04
Počet domů	588 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	Fügnerova 448/29 400 04 Trmice [e-mail]
Starostka	Mgr. Jana Oubrechtová
Oficiální web: www.mestotrmice.cz
Trmice
Další údaje
Kód obce	553697
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trmice (německy Türmitz) jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji a přímo sousedí s částmi Ústí nad Labem. Žije v něm přibližně 3 400^[1] obyvatel.

Historie

První dočasné osídlení v oblasti Koštova a sousedních Stadic je staré přes 25 000 let, což dokládají nálezy z roku 1987. I další archeologické průzkumy byly bohaté na důkazy osídlení a množství kultur i v pozdějších dobách. Následně zde žili postupně kmeny Keltů, Germánů a podle hrobů z 10. století víme, že se zda nacházela slovanská zemědělská osada, která měla o sto let později i dřevěný kostelík.

První písemná zmínka pochází z roku 1264 a mluví o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Další zmínka pochází z královské listiny Václava II. a mluví o držiteli panství s okolím, kde se těžil cín, Zvěstu de Tyrmiczovi. Trmice byly královským lénem, které však bylo podřízeno královským manům z Oseka a později z Krupky. Celý středověk také byly rozdělené řekou Bílinou na dvě různé panství, Horní a Dolní Trmice. Roku 1589 propustil Rudolf II. Trmice z léna. Poprvé nakrátko Trmice spojil Vavřinec Majdrle z Mansperka, který koupil nejdříve horní tvrz zkonfiskovanou po Bitvě na Bílé hoře a následně dolní tvrz roku 1629. Další spojení provedl Jan Hartvík, hrabě z Nostic, který koupil obě tvrze od synů zmíněného Vavřince Majdrleho. Trmicím se od té doby zásluhou hraběte dařilo, mimo jiné sem bylo přemístěno trhové právo z Řehlovic. Roku 1664 byly Trmice povýšeny Leopoldem I. na město i přes nesouhlas sousedního Ústí nad Labem disponujícího mílovým právem. Význam města rostl, v roce 1775 se zde konaly již 4 trhy do roka a roku 1785 byl Trmicím přiznán regulovaný magistrát.

Již v 18. století se zde začíná těžit uhlí. Bitva u Chlumce se sice městu vyhnula, avšak v půlce 19. století přichází epidemie cholery. Přesto se město rozvíjí opět zásluhou Nosticů, budují se průmyslové podniky a v roce 1863 byl dokončen novogotický zámek. Od 19. století rostl počet obyvatel a vrcholu město dosáhlo roku 1930. V šedesátých letech 20. století padlo rozhodnutí, že Trmice budou v budoucnu čistě průmyslovou čtvrtí a tedy obyvatelstvo bude postupně přesídleno. S tím souviselo následné bourání například starého zámku nebo barokní radnice. V roce 1987 se začal budovat dálniční most vedoucí přímo nad městem. Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. ^[4][5]

Přírodní poměry

Nový zámek v Trmicích

Samotné Trmice se nacházejí na začátku údolí, ve kterém se nachází jejich část Koštov mezi vrchem Rovný na levé straně a Stadickými srázy na straně pravé. Celkově patří do geomorfologického celku České středohoří. Městem a také tímto údolím prochází řeka Bílina, do kterého se při hlavní silnici vlévá Újezdský potok. Je také součástí mikroregionu Milada^[6], jehož centrem je jezero Milada vytvořené zaplavením dolu Chabařovice západně od města.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 7 133 obyvatel (z toho 3 568 mužů), z nichž bylo 1 941 Čechoslováků, 4 890 Němců, šest Židů, devět příslušníků jiné národnosti a 287 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 331 lidí bylo evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé, 36 k církvi izraelské, třináct lidí k dalším nezjišťovaným církvím a 906 lidí bylo bez vyznání.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 7 593 obyvatel: 2 318 Čechoslováků, 5 052 Němců, čtyři Židé, pět příslušníků jiné národnosti a 214 cizinců. Stále převažovalo římskokatolická většina, ale ve městě žilo také 570 evangelíků, 66 členů církve československé, 36 židů, šestnáct příslušníků nezjišťovaných církví a 1 563 lidí bez vyznání.^[8]

Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Trmice v roce 1930, kdy zde žilo 7 593 obyvatel. Před odsunem po druhé světové válce zde žilo převážně německé obyvatelstvo, v roce 1890 se přihlásilo k české národnosti pouze 23 obyvatel, v roce 1930 jich už bylo 2 318.^[4] Od 60. let také narůstá podíl obyvatel romského etnika, které podle Agentury pro sociální začleňování tvoří až třetinu veškerého obyvatelstva.^[9] Trmice byly v roce 2018 obcí s druhým největším podílem obyvatel postižených exekucí v ČR (41,1 %).^[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[11][12]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 972	2 547	3 311	4 546	5 856	7 133	7 593	5 372	5 352	4 347	3 449	1 483	2 299	2 517	2 645
Počet domů	192	217	239	292	352	436	566	679	630	576	543	354	423	464	467

Městská správa

Po připojení Sudet k Říši byly Trmice připojeny k Ústí nad Labem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí.^[13]

Části města

• Trmice
• Koštov
• Újezd

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.^[14]

Hospodářství

Průmysl

• Teplárna Trmice ČEZ – založena na začátku 20. století jako uhelná elektrárna. Od konce 50. let do půlky 70. let byla přebudovávána na teplárnu pro Ústí nad Labem. ^[15]
• Lihovar – v provozu od roku 2007, v minulosti trápil město intenzivním zápachem. ^[16]Po insolvenci v roce 2010 změnil majitele na Liberta Energy, který se zaručil o odstranění zápachu po znovuzprovoznění. ^[17]
• Výroba nářadí Black & Decker Czech
• Výroba pístů a motorů KS Kolbenschmidt Czech Republic

Zaniklé

• V roce 1902 byl v katastrálním území Trmic v provozu důl Alžběta hraběnky Marie Antonie Silva-Tarouca.^[18]
• Prefa Trmice – založena v roce 1949 z důvodu nedostatku stavebního materiálu v Ústí^[5], zbourána v roce 1992. ^[19]
• Důl 5. května

Služby

• Nákupní park Trmice
• Hypermarket Globus Trmice

Doprava

• Městská hromadná doprava zajištěna autobusy linek 2, 3, 7, 18, 19 a částečně trolejbusům linky 62 a 61 Dopravního podniku města Ústí nad Labem. Do roku 1970 do města vedla dráha tramvají z Ústí.
• Silniční doprava: Městem přímo prochází viadukt dálnice D8 z Prahy na hranice s Německou spolkovou republikou dále vedoucí do Drážďan s nájezdem na 69. kilometru. Částí dálnice je také vedena mezinárodní silnice E 442 (Liberec, Děčín, Ústí, Teplice, Most, Chomutov, Karlovy Vary). Dále je město silničně spojeno se Stadicemi a částmi Ústí nad Labem Předlice a Hostovice.
• Trmické nádraží se nachází na trati Ústí nad Labem – Bílina. Další nádraží má část města Koštov. V minulosti přes místní nádraží vedla i trať Ústí nad Labem – Chomutov, která se po přestavbě v osmdesátých letech 20. století městu vyhýbá. Jedna kolej této trati přetíná trmické nádraží mimoúrovňově mostem.

Školství

• Mateřská školka Trmice, v ulici Lovecká^[20]
• Základní škola Trmice, v ulici Tyršova^[21]
• Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, na Václavském náměstí a v ulici Fügnerova^[22]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Trmicích.

Evangelický kostel Pána Ježíše

Neogotický Evangelický kostel Pána Ježíše z počátku dvacátého století stojí u průjezdní silnice. Na západní věži je umístěn zvon z roku 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou – je upoután na spodním stojanu. ^[23]

Kostel Narození Panny Marie

Původně barokní Kostel Narození Panny Marie z 18. století s neogotickou přestavbou v 19. století stojí na náměstí. V západní věži kostela se nachází nedatovaný zvon s německým nápisem. Součástí areálu jsou sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Josefa.^[24]

Další pamětihodnosti

• Trmický nový zámek navržený architektem Heinrichem Ferstelem, postaven 1856 až 1863 šlechticem Albertem Nosticem^[25]
• Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z roku 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z roku 1916 s datací na krku.
• Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu
• Hospoda U modré hvězdy
• Fara
• Modernistická vila Stamm^[26]
• Přemostění tratí Českých drah dokončené roku 2006 dosahující délky téměř 1 100 metrů.

Osobnosti

• Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895), generál
• Jindra Husáriková (1931–2016), malířka a grafička

Galerie

• 
  Kostel Narození Panny Marie
• 
  Evangelický kostel Pána Ježíše
• 
  Fara
• 
  Socha sv. Josefa na Václavském náměstí
• 
  Kaple v Koštově pod dálničním mostem

Partnerská města

• Königstein, Německo

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Trmice [online]. Města, obce, osady a lidé Severního Polabí [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
5. Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-239-3245-4. S. 319–320. 
6. Členské obce mikroregionu [online]. Trmice: Mikroregion Milada [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390. 
9. O lokalitě Trmice [online]. Agentura pro sociální začleňování [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. 
10. Kde žije nejvíc Čechů v dluhové pasti? Podívejte se na novou mapu exekucí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-13 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 579.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
14. Udělené symboly – Trmice [online]. 2005-09-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
15. Teplárna Trmice [online]. ČEZ [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
16. POPOVÁ, Martina. Byli jsme na místě: Lihovar: Zápach, hluk a potíže .... Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2010-04-17 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
17. ŠUJAN, Kristián. Trmický lihovar dostal od radnice zelenou. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-22 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
18. Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112. 
19. ROČEK, František. První po převratu padla Prefa. Národní bance pak ustoupily tři domy. Ústecký Deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-01-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
20. mestotrmice.cz/skolka.asp. www.mestotrmice.cz [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-27. 
21. zstrmice.cz
22. Instituce ve městě [online]. Město Trmice [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
23. Evangelický kostel Pána Ježíše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
24. Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
25. Zámek Trmice [online]. Ústí-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
26. Vila Stamm [online]. Usti-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 

Související články

• Římskokatolická farnost Trmice

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Trmice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: 042821a9-c295-4e7e-b867-aa4a9a031251, f2f0e89a-1e51-4589-9883-8a7b25684ddc NKC: ge131123

Portály: Česko | Geografie