Tršice

Tento článek je o obci na Olomoucku. O části obce Petrovice u Sušice pojednává článek Tršice (Petrovice u Sušice).
Tršice
Původně gotická tvrz, přestavěná na zámek. Sídlo obecního úřadu a malé národopisné expozice
Původně gotická tvrz, přestavěná na zámek. Sídlo obecního úřadu a malé národopisné expozice
Znak obce Tršice
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 871 (2024)[1]
Rozloha25,04 km²[2]
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ783 57
Počet domů614 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduTršice 50
783 57 Tršice
ou@trsice.cz
StarostaPavel Kováček
Oficiální web: www.trsice.cz
Tršice
Tršice
Další údaje
Kód obce505366
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tršice jsou obec ležící v okrese Olomouc na svazích Tršické pahorkatiny. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 2504 ha.

Ve vzdálenosti 10 km jižně leží město Přerov, 12 km západně statutární město Olomouc, 13 km jihovýchodně město Lipník nad Bečvou a 22 km severně město Šternberk.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k obci patřily i Suchonice.[4]

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Trch či Trš, domácké podoby některého jména začínajícího na Tr- (např. Trpimír, Trpen, Trpíč). Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel (Tršici) a znamenalo "Trchovi/Tršovi lidé".[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282.

Za druhé světové války se v letech 1942–1945 v obci skrývala čtyřčlenná židovská rodina Wolfových z Olomouce, otec Bertold, matka Růžena, dcera Felicitas a syn Otto. V červnu 1942 místo do transportu odešli do lesního úkrytu, který si vyhlédli již dříve v dřevěné boudě v houští, později se ukrývali v jedné místní domácnosti. Ačkoliv se tato informace stala časem mezi místními občany téměř obecně známou, zásobovali je a nikdo z nich je neprozradil. Rodina se s výjimkou Otty Wolfa (dopadeného a zavražděného při zátahu na partyzány) dočkala konce války. Jad Vašem udělil šesti občanům obce titul Spravedlivý mezi národy. Osudy skrývající se rodiny dokumentuje Deník Otty Wolfa.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Hynek Florýk (1834–1921), poslanec Moravského zemského sněmu a zakladatel novodobého moravského chmelařství
  • Karel Espandr, hudebník a skladatel, kytarista Mariky Gombitové, Viktora Sodomy, Leška Semelky, Hugo Bandu, Mandragory, Steve Gresswell, Susie Tallman, Tara Louise a dalších
  • Oldřich Karlík (1889 – 1949), ř. k. kněz, vysvěcen 1913, ThDr., profesor etiky na olomoucké teolog. fak., v letech 1940-1948 generální vikář olomoucké arcidiecéze

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
Panoramatický pohled na obec od východu
Panoramatický pohled na obec od východu
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 549.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 607.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]