Tulipán banátský

Jak číst taxoboxTulipán banátský
alternativní popis obrázku chybí
Tulipa hungarica ssp.undulatifolia
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádliliotvaré (Liliales)
Čeleďliliovité (Liliaceae)
Rodtulipán (Tulipa)
Binomické jméno
Tulipa hungarica
Borbás, 1882
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tulipán banátský (Tulipa hungarica) je endemický druh tulipánu, rostoucí v soutěsce Železná vrata. Rostlinu popsal maďarský botanik Vince Borbás v době, kdy se naleziště nacházelo na území Rakousko-Uherska. Druhové jméno „hungarica-maďarský“ tak bylo příhodné pouze do rozpadu Rakousko-uherské monarchie. Časem rostlina dostala přídomek banátský, kazanský, dunajský či rodopský.

Tulipán banátský je vytrvalá rostlina s malou cibulkou vejčitého tvaru. Je schopna se vegetativně rozmnožovat z přisedlých cibulek, vyrůstajících z hlavní cibule. Stonek o výšce 40 – 60 cm vyrůstá z velkých našedlých listů o délce přes 30 cm.[2]

Žluté květy bez vůně jsou tvořeny třemi vnitřními a třemi vnějšími štíhlými okvětními lístky zakončenými špičkou, takže vyvolávají dojem šesticípé hvězdy. Po odkvětu vytváří podlouhlou tobolku s hnědými semeny.

Roste na vápencových půdách na dobře osluněných stanovištích[3]. Podle některých zdrojů je endemitem soutěsky Železná vrata, podle jiných se v nevýrazných lokalitách vyskytuje i v jiných oblastech Balkánu. Jednoznačná a nezpochybnitelná taxonomie od konce 19. století stále neexistuje[4]. Problematiku naznačuje množství synonym a subspecií. Každopádně populace v legendární dunajské soutěsce je nejznámější.

Výskyt v soutěsce Železná vrata

[editovat | editovat zdroj]

Po napuštění přehradního jezera v roce 1972 stoupla hladina Dunaje v soutěsce o zhruba 30 m a zaplavila většinu oblastí s výskytem tulipánu v Srbsku. Od roku 2008 není výskyt rostliny v Srbsku potvrzen. Na rumunské straně soutěsky se na strmém svahu masivu Ciucarul Mare vyskytuje v počtu 900 – 1 000 kusů[5]. Většinou v dubnu vykvete po dobu několika týdnů a oživí prosluněnou jižní stráň, padající přímo do vody[6]. V té době je lákadlem turistů na výletních lodích. Vzhledem k nepřístupnosti terénu je ochrana zákonem chráněného druhu[7] zajištěna. Plánuje se založení nových kolonií opět na srbské straně.

V přísně střežené lokalitě nad elektrárnou Železná vrata se nachází nejvzácnější poddruh Tulipa hungarica ssp.undulatifolia s vonnými květy a zvlněnými okvětními lístky.  

Květ banátského tulipánu je znakem rumunského Národního parku Železná vrata a rostlina se těší značné popularitě. O jejím původu existují přinejmenším dvě legendy, které se shodují pouze v krutosti příběhu. Podle jedné vznikly květy rostliny ze slziček opuštěného děvčátka, které macecha vyhnala z domu.

Podle druhé se ze skály v Kazanské soutěsce vrhla dívka ve žlutých šatech, které rodiče zakázali lásku k chudému pastýři. Při pádu na stěně srázu zůstaly kusy rozervané látky, které se proměnily v kolonie zářících květů.[5]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. FISHER, Celia. Tulip. [s.l.]: Reaktion Books 268 s. Dostupné online. ISBN 978-1-78023-803-6. (anglicky) Google-Books-ID: WcFODwAAQBAJ. 
  3. In linii mari: Tulipa hungarica Borbas (Laleaua de Cazane). web.archive.org [online]. 2013-10-16 [cit. 2022-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-16. 
  4. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  5. a b Spectacol al naturii unic în lume la Clisura Dunării. Poate fi admirat doar două săptămâni. www.digi24.ro [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (rumunsky) 
  6. În Cazanele Dunării a înflorit laleaua galbenă, unică în lume | PRO Oltenia. www.pro-oltenia.ro [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (rumunsky) 
  7. Tulipa hungarica [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]