Tullio Regge

Tullio Regge
Narození11. července 1931
Turín
Úmrtí23. října 2014 (ve věku 83 let)
Orbassano
Alma materTurínská univerzita
Rochesterská univerzita
Institut pro pokročilé studium
PracovištěMax Planck Institute for Physics (1958–1959)
Turínská univerzita (od 1961)
Institut pro pokročilé studium (1965–1979)
Politecnico di Torino
Oborteoretická fyzika
OceněníCena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1964)
Zlatá medaile italského Řádu za zásluhy o kulturu a umění (1975)
Cena Alberta Einsteina (1979)
Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (1996)
Cena Marcela Grossmanna (1997)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tullio Eugenio Regge (italsky ˈtulljo ˈrɛddʒe; 11. července 1931 – 23. října 2014) byl italský teoretický fyzik.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 získal pod vedením Maria Verdeho a Gleba Wataghina na univerzitě v Turíně laureát z fyziky. V roce 1957 pak pod vedením Roberta Marshaka získal titul Ph.D. ve fyzice. V letech 1958–1959 působil ve Fyzikálním ústavu Maxe Plancka, kde pracoval s Wernerem Heisenbergem. V roce 1961 byl jmenován předsedou oddělení relativity na turínské univerzitě. Od roku 1965 do roku 1979 byl také v Institutu pro pokročilé studium. Byl emeritním profesorem na polytechnické univerzitě v Turíně a jako hostující vědec přispíval do organizace CERN. Zemřel dne 23. října 2014.[2] Byl ženatý s Rosannou Cesterovou, fyzičkou, se kterou měl tři děti: Danielu, Martu a Annu.

V roce 1959 Regge objevil matematickou vlastnost potenciálního rozptylu v Schrödingerově rovnici.[3][4] Jeho formulace je známa jako Reggeova teorie.

Na začátku 60. let Regge představil Reggeův kalkul, zjednodušenou formulaci obecné relativity. V roce 1968 on a G. Ponzano přišli na kvantovou verzi Reggeova počtu ve třech časoprostorových dimenzích, nyní známých jako model Ponzano-Regge.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 získal cenu Dannieho Heinemana za matematickou fyziku, v roce 1968 pak Cenu Città di Como, v roce 1979 Cenu Alberta Einsteina a v roce 1987 medaili Cecila Powella.

V roce 1989 byl jako kandidát Italské komunistické strany zvolen do Evropského parlamentu, zde působil až do roku 1994. Působil jako prezident sekce turínské sekce asociace v prevenci handicapů (AIRH).

V roce 1996 obdržel Diracovu medaili,[5] o rok později cenu Marcela Grossmana[6] a v roce 2001 Pomerančukovu cenu. Byl po něm pojmenován asteroid 3778 Regge.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tullio Regge na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Addio a Tullio Regge, genio della fisica [online]. La Stampa, 2014-10-24 [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ D'AURIA, Riccardo. Tullio Regge 1931–2014. S. 39–39. cds.cern.ch [online]. CERN Courier, 2015 [cit. 2020-04-17]. S. 39–39. Dostupné jako soubor pdf. 
  3. ↑ Tullio Regge, "Introduction to complex angular momentum," Il Nuovo Cimento Series 10, Vol. 14, 1959, p. 951.
  4. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-521-21245-6. 
  5. ↑ Dirac Medalists 1996 — ICTP Portal
  6. ↑ MARCEL GROSSMANN AWARDS

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]