Tupíjské jazyky

Tupíjské jazyky
[[Soubor:
Tupi languages
|280px|Území, kde se mluví či mluvilo tupíjskými jazyky]]
Území, kde se mluví či mluvilo tupíjskými jazyky
RozšířeníJižní Amerika
Počet mluvčíchnení znám
Počet jazyků70
ISO 639-2tup

Tupíjské jazyky neboli jazyková rodina tupí jsou rodinou jazyků, kterými mluví domorodí obyvatelé Jižní Ameriky, konkrétně v Amazonii, na východním pobřeží Brazílie, v Peru, Bolívii, Paraguayi a Francouzské Guayaně.

Do rodiny se řadí okolo 70 jazyků. Nejvýznamnější skupinou tupíjské rodiny je skupina tupí-guaraní, kam patří guaranština, jíž mluví okolo 7 miliónů lidí a v Paraguayi a Bolívii požívá statusu úředního jazyka.[1] Dalšími tupíjskými jazyky mluví dnes daleko méně lidí: jazyk cocama v Peru má 19 000 mluvčích, jazykem chiriguano v Bolívii obcuje přibližně 20 000 lidí; ostatní jazyky mají tisíce či stovky mluvčích.[2]

V minulosti se některé tupíjské jazyky (respektive jejich zjednodušené formy) používaly v Brazílii jako lingua franca (všeobecný dorozumívací prostředek) mezi misionáři a domorodým obyvatelstvem.[1]

Jeden z vymřelých jazyků, tupinambština, je zdrojem mnoha slov z oblasti pojmenování jihoamerické fauny a flóry v portugalštině, odkud se tato slova šířila i do dalších evropských jazyků.[3] Z těchto slov v češtině používáme třeba slova jaguár či tamarín.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b POKORNÝ, Jan. Lingvistická antropologie. 1.. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-2843-8. S. 193. 
  2. ↑ GENZOR, Jozef. Jazyky světa. 1.. vyd. Brno: Lingea, 2015. ISBN 978-80-7508-061-5. S. 332,333. 
  3. ↑ American Indian languages | History, Classification & Preservation | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ PIVODA, Ondřej. Indiánskou stopou aneb Názvy obratlovců přejaté z jazyků původních obyvatel Ameriky 1.. Živa [online]. Academia [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]