Turanka kanadská | |
---|---|
Turanka na chodníku v Bonnu | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | turanka (Conyza) |
Binomické jméno | |
Conyza canadensis (L.) Cronquist, 1943 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Turanka kanadská (Conyza canadensis) je hojně rozšířená plevelná bylina z čeledi hvězdnicovité.
Rostlina dorůstá do výšky až přes jeden metr, má silnou ochlupenou lodyhu, na níž jsou střídavě umístěny úzké listy, dlouhé až 10 cm. Květenství jsou drobné úbory, s vnitřními trubkovitými květy žluté barvy, zatímco vnější jazykovité květy jsou bílé. Úbory jsou umístěny v latách; na jedné rostlině jich může být 50 až 250.[1] Plodem je přitiskle chlupatá nažka.
Turanka kanadská roste v příkopech, na železničních náspech, na rumištích a navážkách nebo lesních mýtinách. Jako plevel se často vyskytuje na vinicích. Preferuje písčité půdy s častým narušováním, kde tvoří první sukcesní vlnu. Dobře snáší nedostatek vláhy. Rychle se šíří a je poměrně odolná vůči herbicidům.[2]
Rostlina pochází ze Severní Ameriky a rozšířila se kromě polárních oblastí do celého světa.[1] Ve střední Evropě se objevila v 18. století, patří tedy mezi zdomácnělé neofyty.
V lidovém léčitelství se používá jako močopudný prostředek, turankovým olejem se odpuzují blechy. Američtí Siouxové ji v zemi její domoviny rozžvýkanou využívali jako náplast na zanícená, oteklá nebo bolavá kolena.[3]