Tyrrell 012

Tyrrell 012

Kategorie	Formule 1
Konstruktér	Tyrrell
Designér	Maurice Philippe Brian Lisles
Technická specifikace
Šasi	uhlíková vlákna a voštinová konstrukce
Motor	Ford Cosworth DFY 3.0 l V8 atmosférický, vzadu, podélně uložený
Převodovka	Hewland FGA,
Počet stupňů	5 stupňů + 1 zpátečka,
Druh převodovky	pouzdro z uhlíkatých vláken
Palivo	Valvoline
Pneumatiky	G
Závodní historie
Tým	Scuderia Ferrari Marlboro
Jezdci	Michele Alboreto, Martin Brundle Stefan Johansson, Danny Sullivan Stefan Bellof, Mike Thackwell
První start	Grand Prix Rakouska 1983
Závody	29
Vítězství	0
Pole position	0
Nej. kolo	0

Tyrrell 012 je závodní vůz Formule 1, který navrhl Maurice Philippe pro tým Tyrrell.

Ve druhé polovině 70. let zažila formule 1 nástup turbo motorů. Zpočátku tohoto období se vozy poháněné těmito motory potýkaly se značnou nespolehlivostí a často jejich snaha v závodě končila explozí pohonné jednotky. Postupným vývojem se podařilo motory stabilizovat a konečném výsledku měly převahu okolo 200 bhp nad motory atmosférickými. Ovšem cena těchto motoru byla nad možnosti některých týmu a ty byly odkázány na zastaralý Cosworth V8. Ve snaze vyrovnat se týmům s motory používající turbodmychadlo, vznikala řada nekonvenčních a často sporných řešení. Jedním z posledních týmů používající klasický motor Cosworth byl Tyrrell se svým vozem Tyrrell 012 z konce roku 1983.

Popis

V polovině roku 1983 představil Ken Tyrrell nový model svého vozu označený jako 012. Byl to jeden z posledních vozů, který používal atmosférické motory Cosworts DFV. Nejlepším výsledkem tohoto vozu je 2. místo v Detroitu v roce 1984. Posléze bylo odhaleno podvodné počínání týmu, který se snažil obohacovat palivo uhlovodíkem. Všechny body, které tým nasbíral v roce 1984 mu byly odebrány. Vůz se představil i v úvodních Grand Prix sezóny 1985 a poté byl nahrazen modelem 014, který měl již turbo motory.

Se zákazem pohyblivých bočních těsnicích lišt, v úvodu sezony, nemusel Maurice Phillippe řešit komplikované šasi a bočnice. Přišel s velmi minimalistickým designem, který nesl částečně podobu vozu Brabham BT52 z pera Gorgona Murraye. Těžiště vozu se posunulo více k předku vozu a po vzoru Brabham vznikl zřetelný šípovitý tvar. Aby se snížila hmotnost vozu, šasi bylo vyrobeno z kompozitních uhlíkových vláken, která byla použita i pro hliníkový voštinový monokok a obě přítlačná křídla. Motor Cosworth DFY, byl přišroubován přímo k monokoku a byl prakticky sevřený chladiči. Motor s krátkým zdvihem produkoval výkon okolo 500 bhp, přesto to bylo o 200 bhp méně než u motoru BMW, Ferrari nebo Renault

Sezóna 1983

Do sezóny 1983 vstoupil Tyrrell s dva roky starým vozem Tyrrell 011 a i přes určité problémy dokázal s tímto vozem Michele Alboreto zvítězit v Grand Prix USA. Nový vůz Tyrrell 012 byl poprvé nasazen až do 11. závodu sezóny v rakouském Österreichringu, zatím jen jeden pro Michele Alboreta, Danny Sullivan startoval se starým vozem 011. Alboreto se kvalifikoval na 18. místě, v závodě se udržel až do 8. kola, kde kolidoval se Stefanem Johansonem. První verze vozu, se kterou Alboreto startoval v Rakousku měla poněkud zvláštní zadní spoiler ve tvaru šípu směřujícího vzad.Pro druhý závod v nizozemském Zandvoortu, kde byl vůz opět jen pro Alboreta, se tým rozhodl pro běžné přítlačné křídlo. Alboreto startoval z 18 pozice a v závodě dokázal bodovat šestým místem, byl to mimochodem jediný bod který tento vůz v roce 1983 vybojoval. Ve zbývajících závodech sezóny se tým potýkal s technickými problémy a nejblíže bodům byl Danny Sullivan v Jihoafrické republice, když dojel sedmý.

Technická data

• Motor: Ford Cosworth DFY
  • V8 90°
  • Objem: 2991 cc
  • Vrtání 90 mm
  • Zdvih 58,8 mm
  • Vstřikování Lucas
  • Palivový systém Lucas
  • Palivo Valvoline
  • Výkon: 530 kW/11 600 otáček
  • Točívý moment 395 Nm/9600 otáčkách
• Šasi hliníkovo karbonový monokok
• Rozvor 2642 mm
• Rozchod (přední) 1727 mm
• Rozchod (zadní) 1473 mm
• Převodovka: Hewland FGA 5stupňová.
• Palivo Valvoline, Elf (1985)
• Brzdy: Lockheed
• Tlumiče Koni
• Pneumatiky: Goodyear
• Hmotnost 540 kg

Sponzoři

Benetton (1983), Champion (1983, 1985), Courtaulds (1983, 1985), Goodyear (1983–1985), Sisley (1983), De Longhi (1984–1985), Dow (1984), Maredo (1984–1985), Systime (1984–1985), Elf (1985), Laskys (1985), Porchester Group (1985), Renault (1985) a Vivitar (1985).

Kompletní výsledky ve formuli 1

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
^Horní index	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Rok	Šasi	Motor	Pneu	Jezdci	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16	17	Body	Pořadí
1983	Tyrrell 012	Ford V8	G		BRA	USW	FRA	SMR	MON	BEL	USE	CAN	GBR	GER	AUT	NED	ITA	EUR	RSA			12	7.
				Danny Sullivan														Ret	7
				Michele Alboreto											Ret	6	Ret	Ret	Ret
1984	Tyrrell 012	Ford V8	G		BRA	RSA	BEL	SMR	FRA	MON	CAN	USE	USA	GBR	GER	AUT	NED	ITA	EUR	POR		0	DSQ
				Martin Brundle	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DNQ	DSQ	DSQ	DNQ
				Stefan Johansson										DSQ	DSQ	DNQ	DSQ	EX	EX	EX
				Stefan Bellof	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ	DSQ		DSQ	DSQ	EX	EX	EX
				Mike Thackwell											DNQ
1985	Tyrrell 012	Ford V8	G		BRA	POR	SMA	MON	KAN	USA	FRA	GB	NĚM	RAK	HOL	ITA	BEL	EUR	JAR	AUS		7	9.
				Martin Brundle	8	Ret	9	10	12	Ret			10	DNQ
				Stefan Johansson	7
				Stefan Bellof		6	Ret	DNQ	11	4	13	11

Externí odkazy

Portály: Formule 1