Třetí pohlaví

Hidžrové při obřadu

Třetí pohlaví je souhrnné označení pro pohlaví a gendery, které nelze identifikovat jako mužské či ženské. Týká se především intersexuálů, kteří nesou biologické ženské a mužské pohlavní znaky, a lidí s nebinární genderovou identitou. Termín se také používá pro společenské skupiny tradičně spojené s nebinárním pohlavím/genderem v různých kulturách, například pro indické hidžry a berdaše mezi domorodými Američany, nebo v souvislosti s historickými zprávami o osobách které nezapadaly do genderové binarity, jako byli skytští Enarové nebo egyptští sekhet.

Jako třetí pohlaví byli taky někdy chápáni homosexuální lidé. Například německý právník a sexuolog Karl Heinrich Ulrichs ve svém díle Forschungen über das Rätsel der mannmännlichen Lieb „Výzkum záhady vzájemné mužské lásky“ z roku 1860 chápal homosexuální muže právě takto. Pro ty používal termínu Urning „uranista“, který byl inspirován zmínkou o Afroditě Úránii a původu homosexuální lásky v Platónově Symposiu. Německý sexuolog Magnus Hirschfeld (1868-1935) v návaznosti na Ulrichse chápal homosexuály vedle „hermafroditů“ a „transvestitů“ jako přechod mezi ženami a muži. Tato přechodovost podle jeho názoru souvisela se specifickým hladinami pohlavních hormonů.[1]

Třetí pohlaví v dějinách a v nezápadních společnostech

[editovat | editovat zdroj]
  • Nápisy na keramice z egyptského Luxoru vzniklé v době střední říše zmiňují tři pohlaví či gendery: muže, ženu a sht/sechet. Poslední z výrazů je často překládán jako eunuch, přesný jeho význam ale zůstává nejasný.[2][3]
  • Enarové byli skupinou skytských věštců, kteří byli nějakým způsobem androgynní či „zženštilí“.[4]
  • Hidžrové v Indii, Pákistánu, Bangladéši a Nepálu jsou zpravidla biologičtí muži, kteří se ale identifikují jako ženy, část hidžrů jsou intersexuálové. Žijí ve zvláštních komunitách a je jim přisuzována zvláštní náboženská či magická moc.[5]
  • Bugisové na indonéském ostrově Sulawesi rozlišují kromě muž a ženy ještě tři další pohlaví. Calalai jsou biologické ženy, které se prezentují jako muži a přijímají mužskou roli. Calabai jsou biologičtí muži, kteří se prezentují jako ženy, ale jako se neidentifikují. Bissu jsou chápání jako překračující hranic mužského a ženského.[5]
  • Muxe v Mexiku, především v Oaxace s výrazným vlivem zapotécké kultury, jsou biologičtí muži, kteří přijímají ženskou roli.[5]
  • Sekrata, mezi Sakalavy na Madagaskaru, jsou biologičtí muži, kteří vykazují v dětství chování chápané jako ženské a vychovaní proto jako dívky.[5]
  • Berdašové, v angličtině „two-spirit“, jsou domorodí Američané vymykající tradičním západním genderovým a sexuálním normám.[5]
  • Bakla jsou na Filipínách biologičtí muži, kteří se oblékají a chovají jako ženy.[5]

Třetí pohlaví v legislativě

[editovat | editovat zdroj]
Třetí pohlaví ve světě
     Nebinární/třetí jako volitelná možnost uvedení pohlaví/genderu
     Volitelná možnost pro intersexuály
     Standard pro třetí pohlaví/gender
     Standard pro intersexuály
     Nebinární/třetí není možností při uvedení pohlaví/genderu/ žádná data
  • Německo uznává od roku 2013 třetí pohlaví nebo „pohlaví nula“, které je určeno především pro intersexuály.[6]
  • Indie, Bangladéš a Nepál uznávají třetí pohlaví od roku 2014.[5]
  • Rakousko umožňuje v úředních dokumentech od roku 2018 uvádět i jiné pohlaví než ženské, například „inter“ (mezi), „divers“ (jiné) či „nejednoznačné“.[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BLACK, Todd. Third Sex. In: HAGGERTY, George. Encyclopedia of Gay Histories and Cultures: An Encyclopedia. [s.l.]: Routledge, 2000. ISBN 0-203-79612-8. S. 1352–1353. (anglicky)
  2. ↑ Ani žena, ani muž: Co přesně znamená spojení „třetí pohlaví“? [online]. 100+1 zahraniční zajímavost, 20. 9. 2016 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ MAHMUD, May Farouk. Gender Inequality in Ancient Egypt [online]. Journal of the Faculty of Tourism and Hotels-University of Sadat City [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ IVANČIK, Askold. Scythians [online]. Encyclopædia Iranica [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f g 6 Cultures That Recognize More than Two Genders [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Třetí pohlaví není žádný výmysl. Nový zákon je na místě, míní sociolog [online]. Lidovky.cz, 1. 11. 2013 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ POLACZYKOVÁ, Tereza M. Muž, či žena? Rakušané budou moci v dokladech uvádět třetí pohlaví [online]. Deník.cz, 30. 6. 2018 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.