Třída Dark
| Třída Dark | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Royal Navy |
| Typ | torpédový člun dělový člun |
| Lodě | 18 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Gay |
| Nástupce | třída Bold |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 50 t (standardní) 64 t (plný) |
| Délka | 22,9 m |
| Šířka | 6,1 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 40 uzlů |
| Posádka | 15 |
| Výzbroj | 2× 40mm kanón Bofors (2×1) 2× 533mm torpédomet (2×1) (nebo) 1× 114mm kanón 1× 40mm kanón Bofors |
Třída Dark byly torpédové a dělové čluny britského královského námořnictva z 50. let 20. stoleti. Jednalo se o modifikaci předcházející třídy Gay, která se lišila pouze použitím dieselových motorů. Celkem bylo postaveno 18 jednotek této třídy. Všechny byly vyřazeny v polovině 60. let 20. století. Část jich byla prodána civilním uživatelům.[1] Byly to první britské útočné čluny poháněné vznětovými motory.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]V letech 1951–1952 bylo objednáno celkem 27 člunů této třídy, avšak stavba devíti z nich byla roku 1955 zrušena.[3] Stavbu provedly loděnice Saunders-Roe v Beaumaris (6 + 3 zrušeny), Vosper v Porchesteru (4 + 3 zrušeny), Taylor v Chertsey (2), McGruer v Clynderu (1 + 1 zrušen), Miller v St. Monance (1) a Morgan Giles v Teignmouthu (2) a Thorneycroft v Hamptonu (2 + 2 zrušeny).[2]
Postavené čluny byly na vodu spuštěny v letech 1954–1958. Dostaly jména Dark Adventurer (P1101), Dark Aggressor (P1102), Dark Antagonist (P1103), Dark Biter (P1104), Dark Avenger (P1105), Dark Rover (P1107), Dark Buccaneer (P1108), Dark Clipper (P1109), Dark Highwayman (P1110), Dark Killer (P1111), Dark Hussar (P1112), Dark Fighter (P1113), Dark Gladiator (P1114), Dark Hero (P1115), Dark Hunter (P1116), Dark Intruder (P1118), Dark Invader (P1119) a Dark Scout (P1120).[2]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Čluny měly dřevěný trup a kostru z hliníkových slitin. Pouze poslední postavený člun Dark Scout měl hlíníkový trup. Instalací jedné ze dvou základních konfigurací výzbroje vznikl buď dělový, nebo torpédový člun. Dělové čluny nesly jeden 114mm kanón a jeden 40mm kanón Bofors. Naopak torpédové čluny nesly dva 40mm kanóny Bofors a dva 533mm torpédomety.[2] Pohonný systém tvořily dva 16válcové diesely Napier Deltic. Nejvyšší rychlost dosahovala 40 uzlů.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 287.
- ↑ a b c d e Dark Class Fast Attack Craft [online]. Royal Navy Postwar [cit. 2016-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Šlo o čluny Dark Chaser, Dark Chieftan, Dark Crusader, Dark Attacker, Dark Battler, Dark Bowman, Dark Defender, Dark Explorer a Dark Horseman.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PHELAN, Keiren; BRICE, Martin H. Fast Attack Craft: The Evolution of Design and Tactics. LOndon: Macdonald & Jane's Ltd., 1977. ISBN 356-04912-4. (anglicky)