USS Decatur (DDG-73) | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | torpédoborec |
Třída | Arleigh Burke |
Číslo trupu | DDG-73 |
Uživatelé | US Navy |
Lodní znak | |
Jméno podle | americký námořní důstojník Stephen Decatur |
Objednána | 19. ledna 1993 |
Zahájení stavby | 11. ledna 1996 |
Spuštěna na vodu | 10. listopadu 1996 |
Uvedena do služby | 29. srpna 1998 |
Osud | aktivní (2023) |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 9 033 t (plný) |
Délka | 153,8 m |
Šířka | 20,4 m |
Ponor | 6,3 m |
Pohon | 4× LM2500 |
Rychlost | 30 uzlů (56 km/h) |
Dosah | 4 400 nám. mil (8 150 km) při 20 uzlech (37 km/h) |
Posádka | 346 důstojníků a námořníků |
Výzbroj | 1× 127mm Mk 45 2× Mk 141 (4 hl.) 2× Mk 41
2× 25mm M242 Bushmaster |
Elektronika | AN/SPY-1D |
Letadla | 1× MH-60R Seahawk |
USS Decatur (DDG-73) je americký torpédoborec třídy Arleigh Burke. Je třiadvacátou jednotkou své třídy. Postaven byl v letech 1995–1997 loděnicí Bath Iron Works ve městě Bath ve státě Maine. Torpédoborec byl objednán v roce 1993, dne 11. ledna 1996 byla zahájena jeho stavba, hotový trup byl spuštěn na vodu 10. listopadu 1996 a 29. srpna 1998 byl zařazen do služby.[1]
První operační nasazení plavidla proběhlo od ledna do června 2000 v oblasti Pacifiku. Druhé nasazení proběhlo od listopadu 2001 do června 2002 na Středním východě v bojové skupině letadlové lodě USS John C. Stennis. Decatur se podílel na operaci Trvalá svoboda.[2]
Od srpna 2003 do března 2004 byl Decatur zařazen do Expeditionary Strike Group 1 vedené vrtulníkovou výsadkovou lodí USS Peleliu (LHA-5). Torpédoborec podporoval operace Irácká svoboda a Trvalá svoboda.[2]