Uapaca | |
---|---|
Uapaca kirkiana | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | smuteňovité (Phyllanthaceae) |
Rod | Uapaca Baill.,1858 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Uapaca je rod rostlin z čeledi smuteňovité (Phyllanthaceae). Jsou to dvoudomé dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými květy v hlávkovitých květenstvích podepřených listeny. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 25 druhů a je rozšířen v subsaharské Africe a na Madagaskaru. Řada druhů má jedlé plody, některé jsou vyhledávány jako zdroj dřeva nebo v domorodé medicíně. Ve střední Africe je významným zdrojem lokálně využívaného ovoce zejména Uapaca kirkiana.
Zástupci rodu Uapaca jsou dvoudomé stromy a keře, ronící při poranění pryskyřičnatý, na vzduchu tuhnoucí a tmavnoucí exudát. Často mají chůdovité kořeny. Listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné, řapíkaté nebo přisedlé, se zpeřenou žilnatinou, obvykle obvejčitého tvaru a nahloučené na koncích tlustých větví. Palisty jsou opadavé nebo chybějí. Květy jsou drobné, málo nápadné, bezkorunné, přisedlé, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních hlávkách podepřených listeny funkčně nahrazujícími okvětí. Někdy květenství vyrůstají přímo ze starších větví. Kalich je pětičetný, s lístky na bázi srostlými. Samčí květy obsahují 4 až 6 tyčinek a poměrně velký zakrnělý semeník (pistillodium). Jsou uspořádané ve svazečcích po 5 až 10. Samičí květy jsou v rámci květenství jednotlivé. Semeník je svrchní, synkarpní, srostlý obvykle ze 3 (2 až 4) plodolistů. Plodem je peckovice obsahující 3 pecičky a houbovitou dužninu.[1][2][3]
Rod Uapaca zahrnuje asi 25[4] druhů (v minulosti bylo uváděno až okolo 50[1]) a je rozšířen v subsaharské Africe s výjimkou její jižní části a Afrického rohu a na Madagaskaru. Centrum druhové diverzity je v oblasti Konžské pánve. Celkem 8 druhů jsou endemity Madagaskaru. Zástupci rodu rostou v tropických deštných, poloopadavých až sklerofylních lesích v nadmořských výškách do 2000 m.[4][1]
Květy rostlin rodu Uapaca jsou opylovány hmyzem. Květy Uapaca kirkiana navštěvuje zejména včela medonosná a různé druhy brouků.[5] Plody vyhledává jako potravu široká škála různých obratlovců. Semena afrického druhu Uapaca mole (syn. Uapaca paludosa) šíří s trusem zejména opice, veverky a sloni.[6] Neporušená semena některých druhů bývají nacházena i v trusu ryb.[7] Na listech dřevin rodu Uapaca se živí housenky různých martináčů (mezi jinými Argema mittrei, Imbrasia rubra, Pseudantheraea discrepans), baboček Charaxes nichetes a Cymothoe caenis, ostruháčka Deudorix magda a některých drobnějších druhů můr.[8]
Rod Uapaca je v rámci čeledi Phyllanthaceae řazen do podčeledi Antidesmatoideae a monogenerického tribu Uapaceae. V minulosti byl stejně jako ostatní rody čeledi Phyllanthaceae součástí čeledi Euphorbiaceae nebo byl na základě morfologických odlišností (květy bez disku, uspořádané v hlávkách podepřených listeny) řazen do samostatné čeledi Uapacaceae.[1] Rodový název pochází z místního madagaskarského jména rostliny.[9]
Řada afrických i madagaskarských druhů má jedlé plody, mezi jinými Uapaca esculenta, U. guineensis, U. heudelotii a U. kirkiana.[10] Jako ovoce má význam zejména Uapaca kirkiana, rozšířená v oblasti středojižní Afriky. Plody jsou sladké a chutné a patří k lokálně vyhledávanému ovoci. Jsou známy též jako divoký lokvát. Zpravidla se sbírají z divoce rostoucích stromů a bývají ve velkém množství prodávány na lokálních trzích.[11]
Dřevo stromů rodu Uapaca je středně dobře až dobře opracovatelné a více či méně odolné vůči povětrnostním vlivům. Jádrové dřevo bývá načervenalé, hnědočervené až čokoládově hnědé, běl světlejší a jen nezřetelně odlišená. Používá se zejména jako dobré palivo a k výrobě kvalitního dřevěného uhlí, na lehké stavby, podlahy a ke stavbě lodí.[12] Tvrdé a trvanlivé dřevo Uapaca kirkiana je odolné i vůči termitům. Používá se v truhlářství i tesařství.[11] Dřevo Uapaca guineensis je používáno jako náhrada mahagonu.[10] Na listech Uapaca bojeri žijí na Madagaskaru housenky můry Borocera madagascariensis,[8] jejichž kokony jsou zdrojem hedvábí.
Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně zejména jako tonikum a emetikum. Mezi šířeji využívané druhy náleží zejména Uapaca guineensis, U. heudelotii, U. kirkiana a Uapaca paludosa.[13]