Udatna

Jak číst taxoboxUdatna
alternativní popis obrázku chybí
Udatna lesní (Aruncus vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodudatna (Aruncus)
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nízký druh Aruncus aethusifolius

Udatna (Aruncus) je rod rostlin z čeledi růžovité. Jsou to vytrvalé, někdy na bázi dřevnatějící byliny se zpeřenými listy a drobnými bílými květy uspořádanými v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je souplodí drobných měchýřků. Rod zahrnuje asi 2 až 6 druhů a je rozšířen v mírných oblastech severní polokoule. Většina druhů roste v Asii, udatna lesní se vyskytuje i v Evropě, udatna dvoudomá v Severní Americe. V České republice roste udatna lesní zejména ve vyšších polohách. Některé druhy a kultivary udaten jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Občas jsou také využívány i jako léčivé rostliny.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Udatny jsou statné, vytrvalé, zpravidla dvoudomé byliny vytvářející trsy. Stonek je přímý, hranatý, olistěný, ve spodní části někdy dřevnatějící. Listy jsou střídavé, lodyžní, 1x až 3x zpeřené nebo řidčeji trojčetné, na okraji ostře dvojitě pilovité. Palisty chybějí. Květy jsou jednopohlavné nebo řidčeji oboupohlavné, drobné (o šířce 3 až 4 mm), přisedlé, s miskovitou češulí. Jsou uspořádané v mnohokvětých, rozměrných latách složených z klasovitých hroznů. Kalich je nejčastěji pětičetný, s trojúhelníkovitými laloky. Korunní lístky jsou bílé nebo nažloutlé, obvejčité až eliptické, na vrcholu tupé. Samčí květy obsahují 15 až 30 tyčinek delších než koruna a zakrňující pestíky, v samičích květech jsou tyčinky se sterilními prašníky a 3 nebo 4 volné pestíky obsahující po 3 až 4 vajíčkách. Plodem je převislé souplodí drobných měchýřků obsahujících většinou po 2 semenech.[1][2][3]

  • List udatny dvoudomé
    List udatny dvoudomé
  • Květenství udatny dvoudomé
    Květenství udatny dvoudomé
  • Detail květů udatny lesní
    Detail květů udatny lesní
  • Plodenství udatny dvoudomé
    Plodenství udatny dvoudomé

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje asi 2 až 8 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii i Severní Americe. Největší počet druhů roste v Asii. Jediným evropským zástupcem je udatna lesní. V České republice je rozšířena zejména v chladnějších oblastech. Celkový areál zahrnuje většinu Evropy (mimo Britských ostrovů, Skandinávie a severního Ruska), v Asii sahá na východ až po Japonsko. V jižní Evropě je výskyt omezen na horské polohy. V Severní Americe roste udatna dvoudomá, někdy slučovaná s druhem udatna lesní. Je rozšířena v oblasti od Aljašky a západní Kanady až po Kalifornii a od východní Kanady na jih po Mississippi.[1][2][4] Udatny jsou stínomilné rostliny rostoucí v humózních, vlhkých půdách zejména ve vyšších nadmořských výškách.[5]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy udaten jsou navštěvovány a opylovány širokou škálou různého hmyzu.[6] V Evropě se listy udatny lesní živí housenky bělopáska tavolníkového (Neptis rivularis),[7] v Severní Americe housenky modráska Celastrina nigra.[8] Vyhledávají je také housenice některých blanokřídlých, v Eurasii např. pilatky druhu Nematus spiraeae, ve východní Asii ploskohřbetky Pamphilius daisenus a pilatěnky Arge aruncus.[9]

  • Tesaříci na květech udatny lesní
    Tesaříci na květech udatny lesní
  • Bělopásek tavolníkový
    Bělopásek tavolníkový
  • Housenice pilatky Nematus spiraeae
    Housenice pilatky Nematus spiraeae

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Aruncus je v rámci čeledi růžovité řazen do podčeledi Amygdaloideae a tribu Spireeae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních studií monotypický rod Luetkea (litkovka), zastoupený jediným druhem v západních oblastech Severní Ameriky. Dalšími blízce příbuznými rody jsou Holodiscus (celoterčník) a monotypický rod Xerospiraea, pocházející z Mexika.[10] Taxonomie rodu a vymezení jednotlivých druhů jsou dosud nedořešené a v různých zdrojích se lze setkat s rozličným pojetím.

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]
Udatna dvoudomá jako okrasná rostlina

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Udatna lesní je pěstována v Evropě jako okrasná rostlina již od 17. století.[11] Aruncus aethusifolius (syn. A. vulgaris var. aethusifolius) je drobnější druh, dorůstající max. výšky do 50 cm a svým vzhledem připomínající čechravu. Pěstuje se i jako skalnička. Řidčeji se pěstují také druhy A. astilboides a A. parvulus. Byly též vyšlechtěny různé zahradní kultivary a kříženci.[12][5][13] Kořen udatny lesní a některých asijských taxonů slouží v bylinném léčení zejména jako antipyretikum a adstringens při horečkách, chřipce, kolice, bolestech břicha, vnitřních zraněních ap., zevně na včelí bodnutí a oteklé nohy.[14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. 
  2. ↑ a b MELLICHAMP, T. Lawrence. Flora of North America. Aruncus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ CUIZHI, Gu; CRINAN, Alexander. Flora of China. Aruncus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b SCHMID, W. George. En Encyclopedia of Shade Perennials. Portland: Timber Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-88192-549-7. (anglicky) 
  6. ↑ Aruncus dioicus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ WAGNER, Wolfgang. Lepidoptera and their ecology. Neptis rivularis (Scopoli, 1763) [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ ALLEN, Thomas J.; BROCK, Jim P.; GLASSBERG, Jeffrey. Caterpillars in the field and garden. A field guide to the butterfly caterpillars of North America. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. (anglicky) 
  9. ↑ HARA, Hideho; SHINOHARA, Akihiko. Arge aruncus n. sp. (Hymenoptera, Argidae) Feeding on Aruncus dioicus in Japan. Bull. Natl. Mus. Nat. Sci.. May 2012, čís. 38(2). Dostupné online. 
  10. ↑ POTTER, D. et al. Phylogenetic relationships in tribe Spiraeeae (Rosaceae) inferred from nucleotide sequence data. Plant Systematics and Evolution. 2007, čís. 266. 
  11. ↑ KOMAROV, V.L. (ed.). Flora of USSR. Vol. IX. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1939. (anglicky) 
  12. ↑ MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky) 
  13. ↑ CARTER, Susan; BECKER, Carrie; LILLY, Bob. Perennials. The gardener's reference. Portland, Oregon: Timber Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-820-4. (anglicky) 
  14. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]