Uhličitan strontnatý | |
---|---|
Vzhled | |
Obecné | |
Systematický název | Uhličitan strontnatý |
Triviální název | Stroncianit |
Sumární vzorec | SrCO3 |
Vzhled | Bílá či našedlá práškovitá látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1633-05-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 147,63 g/mol |
Teplota rozkladu | 1 290 °C (1 563 K) |
Hustota | 3,5 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | Téměř nerozpustný, asi 1,1 mg/100 ml |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Bezpečnost | |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Uhličitan strontnatý je bílá, krystalická, hygroskopická, anorganická sloučenina se vzorcem SrCO3. V přírodě se vyskytuje jako minerál stroncianit.
Tuto látku je možno vyrábět reakcí hydroxidu strontnatého s oxidem uhličitým:
Sr(OH)2 + CO2 → SrCO3 + H2O
Tuto látku je možno vyrábět podvojnou záměnou, zejména reakcí dusičnanu strontnatého s uhličitanem sodným, reakce probíhá takto:
Sr(NO3)2 + Na2CO3 → SrCO3 + 2 NaNO3
Při této reakci se dá oddělit uhličitan od dusičnanu jednoduchou filtrací. Uhličitan strontnatý je velice málo rozpustný, zatímco dusičnan sodný je dobře rozpustný ve vodě.
Tato látka se při zahřívání na asi 1290 °C rozpadá na oxid strontnatý a oxid uhličitý:
SrCO3 —t→ SrO + CO2
Tato látka může být využita na výrobu složitějších strontnatých solí. Stačí provést reakci dané kyseliny a uhličitanu strontnatého. Jako příklad může být chlorid strontnatý či dusičnan strontnatý, dle rovnice:
SrCO3 + 2HCl → SrCl2 + CO2 + H2O
SrCO3 + 2HNO3 → Sr(NO3)2 + CO2 + H2O
Ostatní soli se vytvářejí velice podobně.
Podstatná část této látky se spotřebovává na výrobu pyrotechniky. Soli stroncia barví plamen do ostře červena, čehož se využívá u ohňostrojů. Někdy bývá nahrazeno levnějšími sloučeninami vápníku, které však nemají tak zářivou barvu. Tato látka se používá i na výrobu keramiky jako glazura.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strontium carbonate na anglické Wikipedii.