Ujgurská genocida

Ujgurská genocida
Poloha Sin-ťiangu v rámci Číny
Poloha Sin-ťiangu v rámci Číny
CílUjgurové, Kazaši, Kyrgyzové a další turkičtí muslimové
Datum2014–současnost
MístoSin-ťiang, Čína
Motivboj proti terorismu (oficiálně)
sinizace, islamofobie[1] a potlačování politického disentu
Pachatelvláda Čínské lidové republiky
Souřadnice43°49′31″ s. š., 87°36′50″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ujgurská genocida je souhrnné označení pro porušování lidských práv Ujgurů a dalších etnických a náboženských menšin v Sin-ťiangu, kterého se dopouští čínská vláda. Od roku 2014 čínská vláda pod vedením generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga uvěznila bez jakéhokoli právního procesu v internačních táborech odhadem více než milion turkických muslimů.[2][3][4][5] V letech 2016–2021 tajemník Komunistické strany Číny v Sin-ťiangu Čchen Čchüan-kuo dramaticky zvýšil rozsah a působnost táborů.[6] Jedná se o nejrozsáhlejší zadržování etnických a náboženských menšin od druhé světové války.[7][8] Odborníci odhadují, že od roku 2017 bylo srovnáno se zemí nebo poškozeno přibližně šestnáct tisíc mešit[6] a statisíce dětí byly násilně odděleny od rodičů a poslány do internátních škol.[9][10]

Vládní politika zahrnuje svévolné zadržování Ujgurů ve státem podporovaných internačních táborech,[11][12] nucené práce,[13][14] potlačování ujgurských náboženských praktik,[15] politickou indoktrinaci,[16] kruté zacházení,[17] nucenou sterilizaci,[18] nucenou antikoncepci [19][20] a nucené potraty.[21][22] Čínské vládní statistiky uvádějí, že od roku 2015 do roku 2018 klesla porodnost v převážně ujgurských městech Chotan a Kašgar o více než 60 %.[18] Ve stejném období se porodnost v celé zemi snížila o 9,69 %.[23] Čínské úřady přiznaly, že porodnost v Sin-ťiangu v roce 2018 klesla téměř o třetinu, ale popřely zprávy o nucené sterilizaci a genocidě.[24] V roce 2019 porodnost v Sin-ťiangu klesla o dalších 24 %, zatímco celostátní pokles činil 4,2 %.[18]

Tato politika byla popsána jako nucená asimilace Sin-ťiangu, etnocida či kulturní genocida[25][26] nebo jako genocida. Ti, kdo Čínu obviňují z genocidy, poukazují na úmyslné činy čínské vlády, které jsou podle nich v rozporu s článkem II Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia.[27][28][29]

Čínská vláda popírá, že by se v Sin-ťiangu dopouštěla porušování lidských práv.[7][30] V hodnocení Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva stojí, že čínská politika a akce v oblasti Sin-ťiang mohou být zločiny proti lidskosti, i když nepoužila termín genocida.[31][32] Mezinárodní reakce se různí. V roce 2020 vydalo 39 členských států OSN prohlášení, v němž kritizovaly čínskou politiku, zatímco 45 zemí vyjádřilo Číně podporu a postavilo se proti „politizaci otázek lidských práv a dvojím standardům“.[33] V prosinci 2020 byl případ předložený Mezinárodnímu trestnímu soudu zamítnut, protože se zdálo, že údajné trestné činy byly „spáchány výhradně státními příslušníky Číny na území Číny, tedy státu, který není smluvní stranou Římského statutu“, což znamená, že je Mezinárodní trestní soud nemůže vyšetřovat.[34][35] Spojené státy americké prohlásily porušování lidských práv za genocidu a svůj závěr oznámily 19. ledna 2021, ačkoli Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických zjistilo, že pro tuto charakteristiku neexistují dostatečné důkazy.[36][37] Zákonodárné sbory v několika zemích od té doby přijaly nezávazné návrhy, v nichž označily jednání Číny za genocidu, včetně Dolní sněmovny Kanady,[38] nizozemského parlamentu,[39] Dolní sněmovny Spojeného království,[40] litevského Seimasu[41] a francouzského Národního shromáždění.[42] Další zákonodárné sbory, například parlamenty Nového Zélandu[43] a Belgie[44] a Senát Parlamentu České republiky, odsoudily zacházení čínské vlády s Ujgury jako „závažné porušování lidských práv“ nebo zločiny proti lidskosti.[45]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uyghur genocide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ABBAS, Rushan. The Rise Of Global Islamophobia And The Uyghur Genocide. The Brown Journal of World Affairs [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ DOU, Eva; CADELL, Cate. As crackdown eases, China’s Xinjiang faces long road to rehabilitation. The Washington Post [online]. 2022-09-23 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ One million Muslim Uighurs held in secret China camps: UN panel. Al-Džazíra [online]. 2018-08-10 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ WELCH, Dylan; BOGLE, Ariel; HUI, Echo, Stephen Hutcheon. The China Cables: Leak reveals the scale of Beijing's repressive control over Xinjiang. ABC News [online]. 2019-11-24 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ UN: Unprecedented Joint Call for China to End Xinjiang Abuses. Human Rights Watch [online]. 2019-07-10 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b KHATCHADOURIAN, Raffi. Surviving the Crackdown in Xinjiang. The New Yorker [online]. 2021-04-05 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b FINLEY, Joanne. Why Scholars and Activists Increasingly Fear a Uyghur Genocide in Xinjiang. S. 348–370. Journal of Genocide Research [online]. [cit. 2023-04-27]. Roč. 23, čís. 3, s. 348–370. Dostupné online. DOI 10.1080/14623528.2020.1848109. 
  8. ↑ KIRBY, Jen. Concentration camps and forced labor: China’s repression of the Uighurs, explained. Vox [online]. 2020-09-25 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ FANG, Emily. Uighur children fall victim to China anti-terror drive. Financial Times [online]. 2018-07-10 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ ZENZ, Adrian. Break Their Roots: Evidence for China’s Parent-Child Separation Campaign in Xinjiang. The Journal of Political Risk [online]. 2019-07-01 [cit. 2023-04-27]. Roč. 7, čís. 7. Dostupné online. 
  11. ↑ WALLER, James; ALBORNOZ, Mariana Salazar. restricted access Crime and No Punishment? China’s Abuses Against the Uyghurs. S. 100–111. Georgetown Journal of International Affairs [online]. [cit. 2023-04-27]. Roč. 22, čís. 1, s. 100–111. Dostupné online. ISSN 2471-8831. DOI 10.1353/gia.2021.0000. 
  12. ↑ DANILOVA, Maria. Woman describes torture, beatings in Chinese detention camp. Associated Press [online]. 2018-11-27 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ TURDUSH, Rukiye; FISKESJÖ, Magnus. Dossier: Uyghur Women in China’s Genocide. Genocide Studies and Prevention [online]. 2021-05-28 [cit. 2023-04-27]. Roč. 15, čís. 1. Dostupné online. DOI 10.5038/1911-9933.15.1.1834. 
  14. ↑ SUDWORTH, John. China’s ‘tainted’ cotton. BBC News [online]. 2020-12-01 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ China Primer: Uyghurs. Congressional Research Service [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Muslim minority in China's Xinjiang face 'political indoctrination': Human Rights Watch. Reuters [online]. 2018-09-10 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Responsibility of States under International Law to Uyghurs and other Turkic Muslims in Xinjiang, China. Bar Human Rights Committee [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-21. 
  18. ↑ a b c China cuts Uighur births with IUDs, abortion, sterilization. Associated Press [online]. 2020-06-29 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Associated Press. China Forces Birth Control on Uighurs to Suppress Population. Hlas Ameriky [online]. 2020-06-29 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ SAMUEL, Sigal. China’s genocide against the Uyghurs, in 4 disturbing charts. Vox [online]. 2021-03-10 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ China: Uighur women reportedly sterilized. Deutsche Welle [online]. 2020-01-07 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  22. ↑ China forcing birth control on Uighurs to suppress population, report says. BBC News [online]. 2020-06-29 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ Birth rate, crude (per 1,000 people) - China. Skupina Světové banky [online]. [cit. 2023-04-27]. [nd=2018&locations=CN Dostupné online]. 
  24. ↑ WATSON, Ivan; WRIGHT, Rebecca; WESTCOTT, Ben. Xinjiang government confirms huge birth rate drop but denies forced sterilization of women. CNN [online]. 2021-09-21 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  25. ↑ WITHNALL, Adam. ‘Cultural genocide’: China separating thousands of Muslim children from parents for ‘thought education’. The Independent [online]. 2019-07-05 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  26. ↑ FINNEGAN, Ciara. The Uyghur Minority in China: A Case Study of Cultural Genocide, Minority Rights and the Insufficiency of the International Legal Framework in Preventing State-Imposed Extinction. Laws [online]. [cit. 2023-04-27]. Roč. 9, čís. 1. Dostupné online. DOI 10.3390/laws9010001. 
  27. ↑ Uighurs: 'Credible case' China carrying out genocide. BBC News [online]. 2021-02-08 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  28. ↑ ALECCI, Scilla. BRITISH LAWMAKERS CALL FOR SANCTIONS OVER UIGHUR HUMAN RIGHTS ABUSES. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů [online]. 2020-10-14 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  29. ↑ Legal expert: forced birth control of Uighur women is genocide – can China be put on trial?. The Conversation [online]. 2020-07-14 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  30. ↑ GRIFFITHS, James. From cover-up to propaganda blitz: China’s attempts to control the narrative on Xinjiang. CNN [online]. 2021-04-17 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  31. ↑ RAMZY, Austin. For Uyghurs, U.N. Report on China’s Abuses Is Long-Awaited Vindication. The New York Times [online]. 2022-09-01 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  32. ↑ China: New UN Report Alleges Crimes Against Humanity. Human Rights Watch [online]. 2022-08-31 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  33. ↑ BASU, Zachary. More countries join condemnation of China over Xinjiang abuses. Axios [online]. 2020-10-08 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  34. ↑ GRIFFITHS, James. China avoids ICC prosecution over Xinjiang for now, but pressure is growing. CNN [online]. 2020-12-14 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  35. ↑ Report on Preliminary Examination Activities 2020. Mezinárodní trestní soud [online]. 2020-12-14 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  36. ↑ GORDON, Michael R.; XIAO, Eva. U.S. Says China Is Committing Genocide Against Uighur Muslims. The Wall Street Journal [online]. 2021-01-19 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  37. ↑ LYNCH, Colum. State Department Lawyers Concluded Insufficient Evidence to Prove Genocide in China. Foreign Policy [online]. 2021-02-19 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  38. ↑ JONES, Ryan Patrick. MPs vote to label China's persecution of Uighurs a genocide. CBC [online]. 2021-02-22 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  39. ↑ Dutch parliament: China's treatment of Uighurs is genocide. Reuters [online]. 2021-02-25 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  40. ↑ HEFFER, Greg. House of Commons declares Uighurs are being subjected to genocide in China. Sky News [online]. 2021-04-22 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  41. ↑ BASU, Zachary. Lithuanian parliament becomes latest to recognize Uyghur genocide. Axios [online]. 2021-05-20 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  42. ↑ DE ROQUEFEUIL, Christophe; PLOWRIGHT, Adam. French Parliament Denounces China's Uyghur 'Genocide'. Agence France-Presse [online]. 2022-01-20 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  43. ↑ MANCH, Thomas. Parliament unanimously declares 'severe human rights abuses' occurring against Uyghur in China. Stuff [online]. 2021-05-05 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  44. ↑ Agence France-Presse. Belgian MPs warn of ‘risk of genocide’ of China’s Uyghurs. Al-Arabíja [online]. 2021-06-15 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  45. ↑ GERIN, Roseanne. Belgium, Czech Republic Legislatures Pass Uyghur Genocide Declarations. Uyghur Human Rights Project [online]. 2021-06-15 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DWYER, Arienne M. The Xinjiang Conflict: Uyghur Identity, Language Policy and Political Discourse. Washington, D.C.: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 1-932728-29-5. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]