Universal Flash Storage (doslova přeloženo do češtiny univerzální flashové úložiště, zkratka UFS) je technická norma vytvořená organizací JEDEC a standardizující způsob ukládání dat zejména na paměťové karty technologie flash používané ve vestavěných systémech. Jedním z cílů standardu je pomoci ukončit formátovou válku mezi výrobci paměťových karet pro spotřební elektroniku typu mobilních telefonů, digitálních fotoaparátů a MP3 přehrávačů, kde by mohla nahradit úložiště typu MMC i SD. Kromě toho nabízí i vyšší přenosovou rychlost a nižší spotřebu energie než tyto starší standardy.[1]
Jádro Linuxu podporuje UFS od verze 3.4.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Universal Flash Storage na německé Wikipedii.