Ustroň

Ustroň
Ustroń
Pohled z Rovnice
Pohled z Rovnice
Ustroň – znak
znak
Ustroň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49°43′9″ s. š., 18°48′44″ v. d.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
Gminaměstská gmina
Ustroň
Ustroň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha59,03 km²
Počet obyvatel16 005 (2014)
Hustota zalidnění271,1 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složeníluteráni, římští katolíci, ostatní
Správa
Statusměsto
StarostaIreneusz Adam Szarzec
Oficiální webwww.ustron.pl
Adresa obecního úřaduRynek 1 43-450 Ustroń
Telefonní předvolba33
PSČ43-450
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ustroň[1][2][3] (česky též Ústraní[4] nebo Ústráň[5], polsky Ustroń) je lázeňské město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska v údolí řeky Visly mezi vrcholy Slezských Beskyd, Velkou Čantoryjí a Rovnicí. V červnu 2014 zde žilo 16 005 obyvatel.

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci (item in Ustrona) pochází z listiny vratislavského biskupství sepsané na rozhraní 13. a 14. století (před rokem 1305). Jednalo se o tzv. Dolní Ustroň kolem dnešní vlakové stanice Ustroń. Horní Ustroň neboli okolí dnešního centra byla založena v 16. století a roku 1607 byli zaznamenáni první osadníci na Polance (Polana je v současnosti jižní městskou částí). Tyto osady byly spojeny v roce 1839. Městská práva získala Ustroň 28. prosince 1956. Součástí města jsou i dříve samostatné obce Hermanice, Lipovec a Nerodím ležící na sever od vlastní Ustroně.

Starší dějiny města jsou spjaty s hutnictvím. Ve druhé polovině 18. století zde byla nalezena ložiska rud a v roce 1772 založila Těšínská komora v Ustroni první huť na Těšínsku. Její význam klesl po vzniku Třineckých železáren a poslední vysoká pec byla vyhašena v roce 1897. Do roku 2008 však fungovala ještě kovárna, která vyráběla mj. kovové součástky pro automobilové závody v Bílsku-Bělé. Ustroňské muzeum je umístěno v historické hutnické budově a obsahuje i hutnickou a kovárenskou expozici.

V Ustroni se narodil botanik a cestovatel Theodor Kotschy (1813-1866).

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Moderní Ustroň je známa především jako turistická lokalita a lázně. Oficiální lázeňský status byl obci udělen Slezským zemským sněmem v Opavě v roce 1882. Mezi lety 1967 až 1990 vznikl ve čtvrti Zawodzie (Závodí, pravobřežní část města na svazích Rovnice) komplex sedmnácti lázeňských budov přezdívaných kvůli svému charakteristickému trojúhelníkovitému tvaru pyramidy. Ve čtvrti Jaszowiec se nachází lyžařské středisko. Za zdravím a odpočinkem míří do Ustroně především obyvatelé průmyslových oblastí Slezského vojvodství, k nejznámějším patřil komunistický vůdce Edward Gierek, který na chatě v Ustroni strávil svá poslední léta.

44 % území města zaujímají horské lesy. Ze západu se nad Ustroní tyčí Velká Čantoryje (995 m n. m.) spojená se čtvrtí Polana sedačkovou lanovou dráhou, z východu pak Rovnice, kde se nachází jeden z lépe dochovaných lesních kostelů z dob protireformace.

Městem probíhá státní silnice č. 81 Katovice–Visla a stejnosměrná železniční trať se třemi stanicemi: Ustroń (Ustroň), Ustroń-Zdrój (Lázně Ustroň), Ustroń-Polana (Ustroň-Polana).

Část katastru města leží v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 879. 
  2. ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  3. ↑ Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta, svazek 4, s. 451
  4. ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 50. 
  5. ↑ Ottův slovník naučný, 26. U-Vusín, s. 251

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PANIC, Idzi. Wybór źródeł do dziejów Ustronia. Ustroň, Těšín: Polskie Towarzystwo Historyczne, 1996. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)

Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)
Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)

Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)