Včela medonosná maltská[1] | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
Čeleď | včelovití (Apidae) |
Rod | včela (Apis) |
Druh | včela medonosná (Apis mellifera) |
Trinomické jméno | |
Apis mellifera ruttneri Walter Steven Sheppard, Anton Grech, Marina Doris Meixner a Maria C. Arias; 1997 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Včela medonosná maltská (Apis mellifera ruttneri) je poddruh včely medonosné, rozšířený na maltských ostrovech, které se nacházejí ve Středozemním moři.[2] Produkce medu maltskou včelou pravděpodobně přispěla ke jménu ostrova, protože staří Řekové ostrov Malta nazývali Μελίτη (Melitē), což znamená „sladký med“.[3][4]
Poddruh včely maltské se vyvinul, když byly maltské ostrovy na konci poslední doby ledové odříznuty od Sicílie,[5] patřil k linii včely tmavé, ale byl blíže příbuzný africkým liniím včel než evropským poddruhům.[6][7]
Včela je poměrně tmavé barvy a prokázala schopnost bránit se místním dravým vosám, což je chování uváděné také u příbuzných A. m. sicula, ale u importovaných vlašských včel nebyl pozorován. Bylo také pozorováno, že opouští úl v dobách nedostatku a produkuje velké množství matečníků před rojením (až 80).[2]
Ve srovnávací studii na ostrově Malta mezi vlašskou a maltskou včelou vykazovaly maltské včely výrazně větší vitalitu (všechna maltská včelstva byla po 23 měsících stále naživu, zatímco všechna vlašská včelstva uhynula do jednoho roku) a odolnost (měřením hygienických pozorování pomocí Pin Testu, maltská včela měla o 50 % lepší výsledky vůči roztoči Varroa destructor). Také produkovala více než trojnásobný výnosu medu, ve srovnání s vlašskou včelou během pozdní snůšky.[8][9] Nicméně maltská včela byla pozorována jako agresivnější a méně klidná na plástech během prohlídek a zdálo se, že nadále ploduje a udržuje vyšší populaci včel během zimních měsíců.
Poddruh je pojmenován v 90 letech 20 století po profesoru Friedrichu Ruttnerovi, odborníkovi na chov včelích matek a také na vnitrodruhovou taxonomii Apis mellifera. V té době byla včelstva dovážena ze zahraničí, aby se kompenzovaly ztráty včelstev.[10] V roce 1997 byla pomocí analýzy DNA potvrzena jako samostatný poddruh, dříve se používala morfometrická analýza křídel.[10] V roce 2022 bylo hlášeno, že 70% maltských včelstev bylo zničeno orientálním sršněm.[11] V únoru 2024 byla otevřena veřejná diskuze, která vedla k prohlášení maltské včely za národní hmyz na Maltě, což byla iniciativa, která byla navržená Nadací pro ochranu maltské včely medonosné.
V roce 2022 byla založena nadace na pomoc při zachování a propagaci maltské včely. Organizace se zaměřuje na její uznání z hlediska udržitelného včelařství, ekologie a přírodního dědictví na Maltě: Podporuje výzkum, šlechtění a koordinuje různé subjekty zajímající se o ochranu maltské včely. Zdůrazňuje důležitost legislativy, která by ji chránila. Odmítají dovoz dalších včel na Maltu s tím, že maltská včela je křížená včelami cizích plemen dováženými na maltu.[12] Zveřejnili dokument naznačující výhody chovu místních včel oproti zahraničním a v létě 2023 zveřejnili právní dokument týkající se maltských a evropských zákonů souvisejících s genetickou ochranou původní maltské včely.[13]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maltese honey bee na anglické Wikipedii.