Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Vědecké pochybení či vědecký podvod je porušení pravidel vědecké práce nebo etického jednání při provádění nebo publikování vědeckého výzkumu.
Existují tři hlavní formy vědeckého podvodu:
- Fabrikace: vymýšlení výsledků výzkumu.
- Falzifikace: úmyslné pozměňování výsledků výzkumu (např. manipulací s materiály a přístroji, selektivním výběrem vstupních dat pro analýzu – viz p-hacking).
- Plagiátorství: přebírání výsledků cizí vědecké práce bez správného citování.
Dále sem patří:
- Ghostwriting: Zneužívání principů tiché autorské spolupráce, kdy hlavní podíl na výzkumu má někdo jiný než jmenovaný autor (autoři); někdy se tak děje s cílem zamaskovat příspěvky autorů, kteří jsou ve střetu zájmů.
Konkrétními příklady jsou např.
Někdy se těžko odlišuje podvod od omylu, jako například v případě tradovaného množství železa ve špenátu.[3]
Vliv na zrod vědeckých podvodů má i tlak institucí na výsledky výzkumu ("publikuj, nebo zhyň").[4]