Valašská Bystřice

Valašská Bystřice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Rožnov pod Radhoštěm
Obec s rozšířenou působností	Rožnov pod Radhoštěm (správní obvod)
Okres	Vsetín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°24′54″ s. š., 18°6′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 245 (2024)[1]
Rozloha	35,95 km²[2]
Katastrální území	Valašská Bystřice
Nadmořská výška	465 m n. m.
PSČ	756 27
Počet domů	759 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Valašská Bystřice 316 756 27 Valašská Bystřice [e-mail]
Starosta	Josef Maleňák
Oficiální web: www.valasskabystrice.cz
Valašská Bystřice
Další údaje
Kód obce	544949
Kód části obce	176257
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

O vodním toku pojednává článek Bystřička (přítok Vsetínské Bečvy).

Valašská Bystřice (moravsky Bystřica) je obec v okrese Vsetín v Zlínském kraji. Leží osm kilometrů jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice. Žije zde přibližně 2 200^[1] obyvatel.

Území obce je velice hornaté a členité, hluboká údolí se zde střídají s vysokými vrcholy a dlouhými rozlehlými loukami a rozsáhlými lesy, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 metrů. Střed obce leží v nadmořské výšce 465 metrů.

Název

Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.

V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také například v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla kvůli velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.

Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.

V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.

Obecní správa

Členění obce

Pečeť obce Valašská Bystřice

Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad):

• Bařiny
• Hory
• Hřívová
• Leskovec
• Říka
• Tísňavy
• Žáry

Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.^[4]

Doprava

Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce - v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.

V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek:

• Hlaváčky
• Křižnice
• Na horách
• Spina (známá také jako Hory, točna)
• Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry)
• Podseté (nefunkční)
• U Míčky
• Údolí Žáry
• Kostel (známá také jako Centrum)
• U Petruželů (na Dolním konci)
• Hajdůšky (na Dolním konci)
• Tisové (na Dolním konci)
• Škola
• Portáš
• Na Říce
• Prodejna Paseky (na Horním konci)
• Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových)
• U mlýnů (nefunkční)

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5][6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 881	1 979	2 045	2 090	2 114	2 047	2 029	1 743	2 339	2 217	2 079	2 134	2 182	2 239	2 161
Počet domů	234	275	296	302	308	317	329	361	444	491	505	655	682	724	759

Turistika a sport

Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.

Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.

Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
• Kaplička na Dílech
• Památník padlým ve světových válkách
• Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
• Vánoční strom – jednalo se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobili. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,^[7] v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě. V březnu 2023 byl strom kvůli špatnému stavu po napadení kůrovcem skácen.[1]

Osobnosti

• Marie Bognerová (1931–1997) – akademická malířka
• Irenej Metoděj Drda (1907–1975) – básník a spisovatel
• Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí
• Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru
• Jan Kratzl (1854–1925) – lesní inženýr, geodet, politik a starosta obce
• Jan Křenek (1749–1820) – portášský velitel
• Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel
• Cyril Martinek (1927–2018) – teolog
• Bohumil Pastorek (1928–2010) – herec
• Antonín Štefek (* 1963) – katolický kněz
• Ladislav Vančura – řezbář

Fotogalerie

• Valašská Bystřice
• 
  Pohled na centrum Valašské Bystřice se hřbitovem a kostelem
• 
  ZŠ
• 
  Kostel
• 
  Obecní úřad
• 
  Hroby portášů

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Udělené symboly – Valašská Bystřice [online]. 1999-04-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
7. Vánoční nej - aneb kuriozity spojené s dobou Vánoc

Literatura

• kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4

Související články

• Římskokatolická farnost Valašská Bystřice

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Valašská Bystřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: 9b917c66-fc51-42a3-a9bb-903eca9ea22b, ba642097-793c-4e94-b2d8-217829b002d8 NKC: ge307080

Portály: Morava