Valašská Bystřice

Valašská Bystřice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce Valašská BystřiceVlajka obce Valašská Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRožnov pod Radhoštěm
Obec s rozšířenou působnostíRožnov pod Radhoštěm
(správní obvod)
OkresVsetín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 245 (2024)[1]
Rozloha35,95 km²[2]
Katastrální územíValašská Bystřice
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ756 27
Počet domů759 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa obecního úřaduValašská Bystřice 316
756 27 Valašská Bystřice
podatelna@valasskabystrice.cz
StarostaJosef Maleňák
Oficiální web: www.valasskabystrice.cz
Valašská Bystřice
Valašská Bystřice
Další údaje
Kód obce544949
Kód části obce176257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O vodním toku pojednává článek Bystřička (přítok Vsetínské Bečvy).

Valašská Bystřice (moravsky Bystřica) je obec v okrese Vsetín v Zlínském kraji. Leží osm kilometrů jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Území obce je velice hornaté a členité, hluboká údolí se zde střídají s vysokými vrcholy a dlouhými rozlehlými loukami a rozsáhlými lesy, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 metrů. Střed obce leží v nadmořské výšce 465 metrů.

Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.

V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také např. v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla díky velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.

Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.

V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Členění obce

[editovat | editovat zdroj]
Pečeť obce Valašská Bystřice

Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad):

Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.[4]

Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce - v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.

V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek:

  • Hlaváčky
  • Křižnice
  • Na horách
  • Spina (známá také jako Hory, točna)
  • Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry)
  • Podseté (nefunkční)
  • U Míčky
  • Údolí Žáry
  • Kostel (známá také jako Centrum)
  • U Petruželů (na Dolním konci)
  • Hajdůšky (na Dolním konci)
  • Tisové (na Dolním konci)
  • Škola
  • Portáš
  • Na Říce
  • Prodejna Paseky (na Horním konci)
  • Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových)
  • U mlýnů (nefunkční)

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 881 1 979 2 045 2 090 2 114 2 047 2 029 1 743 2 339 2 217 2 079 2 134 2 182 2 239 2 161
Počet domů 234 275 296 302 308 317 329 361 444 491 505 655 682 724 759

Turistika a sport

[editovat | editovat zdroj]

Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.

Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.

Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
  • Kaplička na Dílech
  • Památník padlým ve světových válkách
  • Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
  • Vánoční strom – jednalo se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobili. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,[7] v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě. V březnu 2023 byl strom kvůli špatnému stavu po napadení kůrovcem skácen.[1]
  • Marie Bognerová (1931–1997) – akademická malířka
  • Irenej Metoděj Drda (1907–1975) – básník a spisovatel
  • Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí
  • Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru
  • Jan Kratzl (1854–1925) – lesní inženýr, geodet, politik a starosta obce
  • Jan Křenek (1749–1820) – portášský velitel
  • Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel
  • Cyril Martinek (1927–2018) – teolog
  • Bohumil Pastorek (1928–2010) – herec
  • Antonín Štefek (* 1963) – katolický kněz
  • Ladislav Vančura – řezbář

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Udělené symboly – Valašská Bystřice [online]. 1999-04-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Vánoční nej - aneb kuriozity spojené s dobou Vánoc

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]