Valerij Brjusov
| Valerij Jakovlevič Brjusov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1.jul. / 13. prosince 1873greg. nebo 13. prosince 1873 Moskva |
| Úmrtí | 9. října 1924 (ve věku 50 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Pseudonym | Валерий Маслов |
| Povolání | básník, spisovatel, překladatel, literární kritik, autor sci-fi, literární historik, filozof, prozaik, dramatik a historik |
| Alma mater | Gymnázium France Ivanoviče Krejmana (1885–1889) Gymnázium Lva Ivanoviče Polivanova v Moskvě (1890–1893) Lomonosovova univerzita (1893–1899) |
| Žánr | lyrická poezie |
| Významná díla | Poslední stránky z deníku ženy |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1920) |
| Manžel(ka) | Иоанна Матвеевна Брюсова (1897–1924) |
| Rodiče | Jakov Kuzmič Brjusov |
| Příbuzní | Alexandr Jakovlevič Brjusov a Naděžda Jakovlevna Brjusovová (sourozenci) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valerij Jakovlevič Brjusov (rusky Вале́рий Я́ковлевич Брю́сов; 1. prosincejul./ 13. prosince 1873greg. Moskva – 9. října 1924 Moskva) byl ruský básník, prozaik, dramaturg, literární kritik a historik, jeden ze zakladatelů ruského symbolismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Moskvě v kupecké rodině. Vystudoval Moskevskou univerzitu. Velký vliv na jeho díla měli francouzští symbolisté – Baudelaire, Verlaine, Mallarmé. V letech 1894–1895 vydal pod pseudonymem tři sborníky: Ruští symbolisté, kde vyšlo mnoho jeho vlastních veršů. Je pro něj charakteristické téma boje se zchátralým, překonaným světovým patriarchálním obchodováním, snaha odejít od každodenního života k novému světu. Je např. autorem povídky Poslední stránky z deníku ženy.
V roce 1917 se postavil na stranu bolševiků. V roce 1920 byl přijat do komunistické strany.
České překlady
[editovat | editovat zdroj]Jeho díla do češtiny převedli např. Vincenc Červinka, či Milada Misárková.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Poezie
[editovat | editovat zdroj]- 1895 Chefs d’oeuvre (Mistrovská díla)
- 1900 Третья стража (Třetí hlídka)
- 1903 Urbi et orbi : básně z let 1900–1903
- 1906 Στεφανος (rusky Венок, česky Věnec)
Próza
[editovat | editovat zdroj]- 1908 – Ohnivý anděl (Огненный ангел) – historický román z Německa v 16. století. Román se stal předlohou libreta stejnojmenné opery Sergeje Prokofjeva.
- 1910 – Poslední stránky z deníku jedné ženy (Последние страницы из дневника женщины) – povídka zařazená později do knihy Noci a dny: Druhá kniha povídek a dramatických scén
- 1913 – Алтарь победы (česky: Oltář vítězství)
Souborná vydání
[editovat | editovat zdroj]- 1913–1914 Полное собрание сочинений и переводов (česky: Souborné vydání spisů a překladů)
- 1955 Избранные сочинения (česky: Vybrané spisy)
- 1961 Стихотворения и поэмы (česky: Básně a poémy)
České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Cesty a rozcestí, překlad: Petr Křička, Praha : J. Otto, 1907, 103 s.
- Ohnivý anděl : román o XVI. hlavách, překlad: Stanislav Minařík, Praha : Čes. tisk. a vydavat. : Dr. Ant. Hajn, distributor, 1913
- Mé zemi, překlad: Zdenka Bergrová, Jiří Honzík, Ivan Slavík, Jiří Valja a František Vrba, Praha : SNKLHU, 1954, 176 s.
- Ohnivý anděl, překlad: Taťjana Hašková, Praha : Odeon, 1974, 330 str.
- Oltář vítězství, překlad: Milada Misárková, Praha : Lidové nakladatelství, 1976, 352 str.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Vávra: heslo Brjusov, Valerij Jakovlevič in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A–K), Odeon, Praha 1978, str. 255
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valerij Jakovlevič Brjusov na Wikimedia Commons 
Osoba Valerij Jakovlevič Brjusov ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Valerij Brjusov
- Dílo na stránce Библиотека Максима Мошкова (rusky)
