Valšov | |
---|---|
Budova obecního úřadu ve Valšově | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Bruntál |
Obec s rozšířenou působností | Bruntál (správní obvod) |
Okres | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°56′ s. š., 17°26′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 254 (2024)[1] |
Rozloha | 9,82 km²[2] |
Katastrální území | Valšov |
Nadmořská výška | 520 m n. m. |
PSČ | 792 01 |
Počet domů | 86 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Valšov 72 792 01 Bruntál 1 podatelna@obecvalsov.cz |
Starosta | Vladislav Marko |
Oficiální web: www | |
Valšov | |
Další údaje | |
Kód obce | 551783 |
Kód části obce | 176630 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valšov, dříve Vojnovice (německy Kriegsdorf[4]) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Leží východně od Rýmařova. Žije zde 254[1] obyvatel.
Původní název vesnice, v němčině užívané až do 20. století, byl Kriegsdorf. Význam první části jména byl "spor", jméno tedy označovalo vesnici, o niž byl sveden nějaký (majetkový) spor. V češtině bylo zprvu užíváno německé jméno (zapisováno např. jako Kryksdorf), poté vznikl částečný překlad Vojnovice (německé Krieg nejčastěji znamená "válka") doložený od 17. století. V první polovině 19. století tuto vesnici Řehoř Volný omylem ztotožnil s nepříliš vzdáleným Valšovem, který zanikl počátkem 16. století jižně od Rýmařova, od něj omyl převzal i Alois Vojtěch Šembera na své mapě Moravy. Protože ve vsi se mluvilo německy a české jméno se běžně neužívalo, snadno se vžilo nové, na omylu založené jméno, které bylo v roce 1924 definitivně ustanoveno jako úřední. (Základem jména Valšov bylo osobní jméno Valeš, domácká podoba jména Valentin a význam místního jména byl "Valšův majetek".)[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377 z dělicí listiny synů Mikuláše II. Opavského. Za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem Valšov zpustnul. Zmínka o něm se následně objevuje v roce 1565 při prodeji majetku Jindřicha Adlsbacha Donátovi z Velké Polomi. Později ves připadla rodu Bruntálským z Vrbna, od kterých ji v rámci pobělohorských konfiskací získal Řád německých rytířů, a Valšov se tak stal stálou součástí panství sovineckého. Valšov měl už tehdy ve znaku buben podložený vojenskými trofejemi.[6]
V roce 1850 se po zrušení panství a vzniků okresů stala se obec součástí okresu Rýmařov. Poněkud bližší Bruntál totiž ležel ve Slezsku, zatímco Valšov – stejně jako Rýmařov – na Moravě. Význam obce vzrostl po výstavbě železniční trati 311 do Rýmařova. V 20. letech se český název Vojnovice změnil na dnes užívaný Valšov. V obci tehdy fungovala česká menšinová škola, další byly v rámci rýmařovského okresu ještě v Rýmařově a v Lomnici. V roce 1949 při reorganizaci okresů se obec stala součástí okresu Bruntál, krajským městem byla tehdy blízká Olomouc (nyní je obec součástí Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě).
V obci se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky.
Počet obyvatel Valšova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7][8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 470 | 523 | 588 | 534 | 567 | 537 | 583[p 1] | 354 | 330 | 301 | 274 | 224 | 263[p 2] | 251 | 235 |
Počet domů | 63 | 78 | 78 | 77 | 95 | 97 | 110 | 91 | 70 | 68 | 60 | 67 | 78 | 85 | 86 |
Ve Valšově je evidováno 140 adres: 88 čísel popisných (trvalé objekty) a 52 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 78 domů, z toho 65 trvale obydlených.
Mezi lety 1869–1979 Valšov byl obcí v okrese Rýmařov (1869–1950) a později v okrese Bruntál. Od 1. července 1979 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Bruntálu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[10]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.[11]
Středem obce vede silnice první třídy číslo 45.
Obcí prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy a připojuje se zde železniční trať číslo 311 vedoucí do Rýmařova. Na obou tratích jezdí se zhruba ve dvouhodinovém taktu, s výjimkou brzkých ranních a večerních hodin. V obci staví rovněž dálkové autobusy směr Krnov (Bruntál) či Olomouc (Brno).