Vanadyl

Struktura vanadylacetylacetonátu

Kavansit, moinerál obsahující vanadylový kation, s jeho charakteristickou barvou

Vanadyl, VO²⁺,^[1] je kation vanadu, často vytvářející koordinační sloučeniny. Sloučeniny tohoto iontu mají modré zbarvení a jsou paramagnetické. Mezi vanadičitým centrem a O²⁻ se nachází trojná vazba.^[2]

Snahy o přesný popis vazby ve vanadylovém iontu vedly k rozvoji teorie ligandového pole.^[3]

Výskyt

V minerálech

Vanadylový kation je obsažen v minerálech kavansitu a pentagonitu .

Ve vodě

Vanad je prostřednictvím VO²⁺, často společně se sodnými ionty jako NaH₂VO₄, po molybdenu druhým nejrozšířenějším přechodným kovem v mořské vodě.^[4] Průměrná koncentrace je okolo 30 nmol/l. Tento ion se také ve větších množstvích vyskytuje v některých minerálních vodách, například prameny okolo hory Fudži jej obsahují až 54 μg/l.^[4]

Příklady sloučenin

Oxovanadičité

• Vanadylacetylacetonát, VO(acac)₂
• Síran vanadylu, VOSO₄·5H₂O

Oxovanadičné

• Isopropoxid vanadylu, VO(O-iPr)₃ (iPr = isopropyl)
• dusičnan vanadylu, VO(NO₃)₃^[5]
• chloristan vanadylu, VO(ClO₄)₃

Podobné sloučeniny

• pervanadylový ion, VO +
  2 ^[1][6]
• metavanadičnanový ion, [VO₃] n−
  n 
• orthovanadičnanový ion, VO 3−
  4 
• thiovanadylový ion, VS²⁺
• titanylový ion, TiO²⁺
• niobyl, NbO²⁺
• tantalyl, TaO²⁺

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadyl ion na anglické Wikipedii.

1. BERTRAND, Gary L.; STAPLETON, George W.; WULFF, Clause A. Thermochemistry of Aqueous Pervanadyl and Vanadyl Ions. Inorganic Chemistry. 1966-07, roč. 5, čís. 7, s. 1283–1284. Dostupné online [cit. 2024-07-25]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50041a048. (anglicky) 
2. GRAY, Harry B.; WINKLER, Jay R. Living with Oxygen. Accounts of Chemical Research. 2018-08-21, roč. 51, čís. 8, s. 1850–1857. Dostupné online [cit. 2024-07-25]. ISSN 0001-4842. DOI 10.1021/acs.accounts.8b00245. PMID 30016077. (anglicky) 
3. BALLHAUSEN, C. J.; GRAY, Harry B. The Electronic Structure of the Vanadyl Ion. Inorganic Chemistry. 1962-02, roč. 1, čís. 1, s. 111–122. Dostupné online [cit. 2024-07-25]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50001a022. (anglicky) 
4. REHDER, Dieter. Bioinorganic Vanadium Chemistry. 1. vyd. [s.l.]: Wiley, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-470-06509-9, ISBN 978-0-470-99442-9. DOI 10.1002/9780470994429. S. 5, 9–10. (anglicky) 
5. BRANDÁN, S.A.; BEN ALTABEF, A.; VARETTI, E.L. Vibrational and electronic spectra of vanadyl nitrate, VO(NO₃)₃. Spectrochimica Acta Part A: Molecular and Biomolecular Spectroscopy. 1995-04, roč. 51, čís. 4, s. 669–675. Dostupné online [cit. 2024-07-25]. DOI 10.1016/0584-8539(94)00154-4. (anglicky) 
6. PAL, Satyanarayan; RADHIKA, Kasiraman Rinku; PAL, Samudranil. Mononuclear Pervanadyl (VO +
   2 ) Complexes with Tridentate Schiff Bases: Self-assemblingvia C-H…oxo and π-π Interactions. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 2001-07, roč. 627, čís. 7, s. 1631–1637. Dostupné online [cit. 2024-07-25]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/1521-3749(200107)627:7<1631::AID-ZAAC1631>3.0.CO;2-H. (německy) 

Externí odkazy

Portály: Chemie