Vasilij Vasiljevič Dokučajev | |
---|---|
Vasilij Vasiljevič Dokučajev | |
Narození | 17. únorajul. / 1. března 1846greg. Milyukova |
Úmrtí | 26. říjnajul. / 8. listopadu 1903greg. (ve věku 57 let) Petrohrad |
Místo pohřbení | Smolenský luterský hřbitov |
Alma mater | Petrohradská státní univerzita Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity Imperátorská petrohradská univerzita Charkovská národní agrární univerzita V. V. Dokučajeva |
Povolání | objevitel, pedolog, geograf a geolog |
Zaměstnavatel | Petrohradská státní univerzita (1884–1897) |
Ocenění | Makarijova cena (1883) Řád sv. Anny 2. třídy Řád sv. Stanislava 3. třídy Řád sv. Stanislava 2. třídy rytíř Řádu za zemědělské zásluhy |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vasilij Vasiljevič Dokučajev (Василий Васильевич Докучаев; 1. března 1846 – 8. listopadu 1903), byl ruský pedogeograf, pedolog, geolog a geomorfolog. Je považován za zakladatele pedologie.
Vasilij Vasiljevič Dokučajev se narodil 1. března v Miljukovu (Милюково) v Rusku. Studoval Matematickofyzikální fakultu v Petrohradě, kde se stal kurátorem mineralogie, zabývá se ale čtvrtohorními sedimenty a půdami evropské části Ruska. Mezi lety 1871 a 1877 vykonal mnoho cest po centrálním a severním Rusku, jižním Finsku, kde studoval geologické struktury a geologickou činnost řek. Výsledky průzkumu shrnul v práci Способы образования речных долин Европейской России (Způsoby utváření říčních údolí evropské části Ruska).
V roce 1882 přijímá nabídku oblastní správy Nižního Novgorodu prozkoumat geologické a půdní poměry oblasti.
V roce 1883 ve spisu Русский чернозем (Ruská černozem) popisuje jejich prostorové rozšíření, složení a strukturu, taktéž způsob jejich vzniku a jejich klasifikaci.
Výzkum započatý v roce 1882 publikuje ve 14 svazkovém díle Материалов по оценке земель Нижегородской губернии (Klasifikace půd Nižnonovgorodské gubernie), která obsahovala pedologickou a geologickou mapu.
Dokučajev je obecně považován za zakladatele pedologie. Bylo po něm pojmenováno město Dokučajivsk na Ukrajině a jméno Dokučajev nese na jeho počest kráter na Marsu. V letech 1981–1991 existovala v Praze–Stodůlkách ulice Dokučajevova; v roce 1991 byla přejmenována na Dominovu.[1]