Vaslav Nijinsky | |
---|---|
Narození | 12. března 1889, 12. března 1890 nebo 17. prosince 1889 Kyjev |
Úmrtí | 8. dubna 1950 Londýn |
Příčina úmrtí | selhání ledvin |
Místo pohřbení | East Finchley Cemetery (do 1953) Hřbitov Montmartre (od 1953) |
Alma mater | Akademie ruského baletu Agrippiny Vaganovové |
Povolání | baletní tanečník, choreograf, tanečník, autor deníků, baletní mistr, kreslíř a model |
Ocenění | Řád akademických palem |
Choť | Romola Nijinski[1] |
Děti | Kyra Nijinsky |
Příbuzní | Bronislava Nižinská (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vaslav Nijinsky, narozen Wacław Niżyński, rusky Ва́цлав Фоми́ч Нижи́нский, Vaclav Fomič Nižinskij (1889 nebo 1890, Kyjev – 8. dubna 1950, Londýn) byl ruský tanečník a choreograf polského původu narozený na Ukrajině.[2] Jeden z klíčových členů Ďagilevova světoznámého Ruského baletu.
Narodil se v rodině polských tanečníků, vyrůstal v Rusku. Jeho sestrou byla tanečnice Bronislava Nijinska. Studoval v Petrohradě a velmi brzy začal vystupovat v důležitých rolích v Mariinském divadle v Petrohradě.[3] Roku 1908 poznal choreografa Sergeje Ďagileva, stal se jeho milencem a od založení Ruského baletu roku 1909 v tomto souboru působil jako hlavní mužský tanečník. Roku 1913 se oženil, což způsobilo roztržku s Ďagilevem a odchod z Ruského baletu. Během první světové války byl až do roku 1916 v domácím vězení v Maďarsku. Začala se u něho projevovat duševní choroba, takže po válce, kdy se usadil ve Švýcarsku, již nebyl schopen vystupovat. Nástup psychózy však zaznamenal v unikátním deníku.[4]
V roce 1980 natočil režisér Herbert Ross životopisný film Nižinský, hlavní roli ztvárnil George De La Pena.[5]