Veikko Hursti | |
---|---|
Narození | 25. listopadu 1924 Helsinky |
Úmrtí | 10. května 2005 (ve věku 80 let) Herttoniemi |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Povolání | filantrop |
Zaměstnavatel | Veikko ja Lahja Hurstin Laupeudentyö |
Ocenění | Pamětní medaile za lidskou dobrotu (1986) Eskon puumerkki (1993) Medaile Helsinek (1995) sociální pracovník (1999) |
Děti | Heikki Hursti |
Příbuzní | Harras Hursti (sourozenec) Sini Hurstiová a Ari Hursti (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veikko Stefanus Hursti (25. listopadu 1924 Helsinky – 10. května 2005 tamtéž) byl finský sociální pracovník.
Vyrostl ve zbožné metodistické rodině. Byl šestý ze sedmi dětí, jeho bratr Harras Hursti se stal operním pěvcem.[1] Absolvoval výtvarnou školu a pracoval jako reklamní grafik. Bojoval jako dobrovolník v pokračovací válce. Po válce se oženil a stal se úspěšným cirkusovým akrobatem. Propadl však závislosti na alkoholu, přišel o byt, jeho děti skočily v dětském domově, nakrátko byl i uvězněn.[2]
Koncem šedesátých let zažil podle svých slov duchovní osvícení a stal se charismatickým kazatelem. Vstoupil do Armády spásy a začal působit jako streetworker mezi bezdomovci a drogově závislými. Organizoval sbírky potravin a oděvů a pořádal proslulé vánoční večírky pro chudé ve sportovní hale v Töölö.[3] V roce 1983 založil se svou manželkou vlastní charitativní organizaci Veikko ja Lahja Hurstin Laupeudentyö.
Timo Humaloja o něm natočil dokumentární film Köyhien apostoli (1999). Finský stát mu udělil medaili Pro Benignitate Humana. V roce 2004 skončil na dvacátém místě televizní ankety Velcí Finové. V jeho dobročinné práci pokračují syn Heikki Hursti a vnučka Sini Hurstiová.[4]