Velemyš
 Velemyš (Phloeomys) | |
|---|---|
 Phloeomys pallidus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Podřád | myšovci (Myomorpha) |
| Čeleď | myšovití (Muridae) |
| Podčeleď | pravé myši (Murinae) |
| Rod | Phloeomys Waterhouse, 1839 |
 Filipíny – mapa rozšíření
velemyš obláčková
velemyš největší | |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velemyš[1] rodu Phloeomys (dříve česky označované jako krysy) jsou největší hlodavci z čeledi myšovití (Muridae). Jsou to noční živočichové živící se rostlinnou potravou. Žijí v Asii na Filipínách ve větvích tropických deštných lesů. Vyskytují se zde ve dvou podobných, ale barevně zcela odlišných druzích.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Velemyši rodu Phloeomys se vyskytují pouze na ostrově Luzon na Filipínách a na některých menších přilehlých ostrovech. Žijí v lesních oblastech od hladiny moře po vysoké hory.[2]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Tento rod velemyší vytváří dva druhy:[3]
- Phloeomys cumingi – velemyš největší – žijící v jihozápadní části Luzonu,
- Phloeomys pallidus – velemyš obláčková – obývající střední a severní část téhož ostrova.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zařazování těchto druhů a jejich celková taxonomie nebyla dříve jednotná. Schauenberg (1978) považoval jedince velemyši obláčkové jen za sezónně zbarvené jedince velemyši největší a rod Phloeomys řadil do samostatné čeledi Phloeomyidae.[2] Taylor (1934) zase podle jediného exempláře ustavil nový rod Phloeomys elegans.
Novější taxonomie (Musser a Carleton 1993, Heaney 1992) to však neuznává.[2] Považuje rod Phloeomys jen jako součást množiny rodů vyvíjejících se delší dobu na Filipínách (spolu s rody Apomys, Archboldomys, Batomys, Carpomys, Celaenomys, Crateromys, Crunomys, Chrotomys a Rhynchomys). Jedinec popsaný jako Phloeomys elegans, pocházející z neznámé lokality, je považován jen za varietu jednoho z výše popsaných rodů.[2]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Tyto velemyši jsou největšími zástupci podčeledi pravých myší (Murinae). Jejich hlava a tělo měří 280–485 mm, ocas 200–350 mm.[2] Váží 1,5–2 kg.
Srst je spíše hrubší, polovzpřímená, tvořená směsí většího množství kratších a menšího množství delších chlupů.[2] Oba druhy jsou rozdílně zbarveny. Obecně je horní část těla zbarvena hnědočerně se špinavě žlutým nebo červeným nádechem. Spodní část sestává z jednotlivých dlouhých chlupů s hnědou základnou a bílými konci, podsada je jednotná hnědavá. Velemyš obláčková má delší a hustší srst v porovnání s krysou největší. Krátké uši mají oba druhy černé, líce šedé a ocas hnědočerný.
Tyto velemyši mají velké zadní nohy s většími drápy, které jim pomáhají v životu ve větvích. Samice mají 4 mléčné žlázy.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Velemyši rodu Phloeomys žijí skrytě ve větvích tropických deštných lesů, kde se pohybují pomalu, ale jistě. Nory si staví buď v podzemí, nebo v dutinách stromů. Jsou to noční živočichové. Není známo, čím přesně se živí v přírodě, ale v zajetí konzumují různou rostlinnou potravu, často ovoce.
Podle neúplných pozorování mohou být samice březí prakticky po celý rok, od ledna do května však méně často.[2] Obvykle rodí jen jedno mládě. To nosí pod tělem na hrudi. V zajetí se dožívají až 13 let.
Oba druhy jsou domorodci loveny pro maso.[2]
Stupeň ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Podle výzkumů IUCN nejsou populace velemyši obláčkové zásadně ohroženy.[4] Naproti tomu velemyš největší je ohrožena především lovem v souvislosti s úbytkem přirozeného životního prostředí a je proto zařazena mezi zranitelné druhy.[5]
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]Chov těchto druhů v zoo je poměrně vzácnou záležitostí. Po roce 2010 se však podařilo v Evropě vybudovat relativně stabilní základnu záložní populace, a to zejména díky českým zoo. Evropskou plemennou knihu pro oba druhy (velemyš největší i velemyš obláčkovou) vede Zoo Praha. Ta je zároveň vedle plzeňské a ostravské zoo jedinou v Evropě, kde je chována velemyš největší a zároveň kde jsou chovány oba dva druhy.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vzácné velemyši z Filipín v Zoo [online]. 2017 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Slender tailed Cloud Rats, s. 1533-34. (anglicky)
- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2012-09-23]. Kapitola Phloeomys. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-13. (anglicky)
- ↑ HEANEY, L., et al. Phloeomys pallidus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-12-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEANEY, L., et al. Phloeomys cumingi [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-12-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu velemyš na Wikimedia Commons 
Taxon Phloeomys ve Wikidruzích- Profil taxonu krysa – Phloeomys v databázi BioLib
