Velika Kladuša
| Velika Kladuša Велика Кладуша | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°10′ s. š., 15°48′ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Unsko-saský |
  Velika Kladuša | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 68 km² |
| Počet obyvatel | 4 520 (2013)[1] |
| Hustota zalidnění | 66,5 obyv./km² |
| Etnické složení | 91,29 % muslimové, 4,28 % Srbové, 1,39 % Chorvati, 3,04 % ostatní |
| Náboženské složení | islám, pravoslaví, římskokatolické křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Edin Behrić |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +387 37 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velika Kladuša je město v Bosně a Hercegovině, ve Federaci Bosny a Hercegoviny, nedaleko hranic s Chorvatskem; v kantonu Una-Sana. Je patnácté největší v zemi a žije zde 19 000 obyvatel, spolu s okolím pak je domovem (podle odhadu z roku 2007) pro více než 44 tisíc lidí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Veliké Kladuši pochází z roku 1280. Obec se začala rozrůstat okolo pevnosti, která patřila nejprve rodu Babonići-Blagajski, později ji držel Hrvoje Vukčić Hrvatinić. V roce 1558 ji vypálili Turci, pevnost zůstala zničena zhruba padesát let, než se poté dali do její obnovy.
Po druhé světové válce došlo ve Veliké Kladuši (stejně jako v celé Cazinské krajině ke vzpouře sedláků proti komunistické vládě. V souvislosti s modernizací a industrializací města byly nicméně v pozdějších letech prováděny rozsáhlé průzkumy ložisek, ale i vod, ve snaze najít vhodné místo pro těžbu a případně zdroj surovin pro průmyslové závody. V dobách socialismu se město rozvíjelo díky modernímu podniku Agrokomerc, který zaměstnával tisíce lidí. Velika Kladuša se stala symbolem ekonomického rozvoje Bosny. V druhé polovině 80. let byla nicméně odhalena rozsáhlá aféra s nelegálními aktivitami podniku.
V 90. letech zde vznikla Autonomní oblast Západní Bosna, kterou vedl někdejší ředitel podniku, Fikret Abdić. V současné době je Velika Kladuša součástí Federace Bosny a Hercegoviny, jasně dominuje islámský prvek, který reprezentuje bosňácké obyvatelstvo. V hospodářství dominují nyní hlavně malé podniky. Na konci 90. let 20. století byla v areálu společnosti Agrokomerc umístěna kanadská základna vojsk SFOR a IFOR, na které působila česká vrtulníková jednotka.
Etnické složení
[editovat | editovat zdroj]V roce 1991 žilo ve městě a jeho okolí žilo 52 921 obyvatel. 92 %, čili 48 600 obyvatel z toho, byli Bosňáci, 2 261, čili 4,2 %, činili Srbové, 1,9 % Jugoslávci, 1,3 % Chorvati a ostatní byli zastoupeni méně než 1 %. Po válce v letech 1992–1995 se počet Srbů ještě více snížil.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velika Kladuša na Wikimedia Commons
