Velké Březno | |
---|---|
Pohled na Velké Březno z Kozího vrchu. | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Velké Březno |
Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Labem |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°39′46″ s. š., 14°8′31″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 432 (2024)[1] |
Rozloha | 8,11 km²[2] |
Nadmořská výška | 139 m n. m. |
PSČ | 403 23 |
Počet domů | 566 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Děčínská 211 403 23 Velké Březno obec@velke-brezno.cz |
Starostka | Zuzana Mendlová, DiS. |
Oficiální web: www | |
Velké Březno | |
Další údaje | |
Kód obce | 568350 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velké Březno (německy Großpriesen) je obec na pravém břehu řeky Labe v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 2 400[1] obyvatel.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1167.
Do poloviny dvacátého století tvořili většinu obyvatel čeští Němci. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel nuceně vysídlena a obec byla dosídlována lidmi z různých částí Československa.[zdroj?!]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 454 obyvatel (z toho 651 mužů), z nichž bylo 152 Čechoslováků, 1 247 Němců a 55 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 53 lidí bylo evangelíky, pět Židy a 110 jich bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 672 obyvatel: 253 Čechoslováků, 1 386 Němců, dva Židy, dva příslušníky jiné národnosti a 29 cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 83 evangelíků, 36 členů církve československé, dva židé, tři členové nezjišťovaných cíkrví a 163 lidí bez vyznání.[5]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 641 | 765 | 1152 | 1622 | 1936 | 1705 | 1927 | 1378 | 1478 | 1515 | 1557 | 1360 | 1379 | 1569 |
Domy | 89 | 104 | 125 | 155 | 193 | 198 | 236 | 248 | 206 | 208 | 216 | 235 | 248 | 317 |
Tabulka zahrnuje údaje částí Varta, Velichov a Vítov |
Nový neboli horní zámek byl postaven ve stylu pozdního empíru hrabětem Karlem Chotkem v letech 1842–1845. Kolem roku 1900 byl zámek přestavěn do současné novorenesanční podoby. Zámek obklopuje je anglický park se 130 vzácnými stromy a keři. Na zámku se pravidelně pořádají komorní koncerty a sezónní výstavy. Rodinu Chotků připomíná prohlídková trasa, kde si návštěvníci prohlédnou hlavní sál, jídelnu, pracovnu a knihovnu. Expozice ukazuje život šlechtické rodiny na venkovském sídle na přelomu 19. a 20. století.