Ventilový rozvod je typ rozvodového mechanismu využívající ventily na řízení sání a výfuku pístového motoru. Jde o nejčastější typ mechanických rozvodů, používaných ve čtyřdobých spalovacích motorech. Ventilový rozvod najdeme i u velkých (lodních) dvoudobých spalovacích motorů.
Otevírání ventilů řídí příslušná vačka vačkové hřídele. U čtyřdobých motorů se vačkový hřídel otáčí přesně 2x pomaleji než hřídel klikový, protože jeden pracovní cyklus motoru trvá dvě otáčky kliky. Pohyb vačky se na sací a výfukové ventily přenáší pomocí dalších konstrukčních prvků: zdvihátky, zdvihacími tyčkami a vahadly. Pro snížení tření v mechanismu bývají zařazeny kladky, které mění smykové tření na valivé.
Zavírání ventilů je zabezpečeno nejčastěji pružinami, výjimečně u tzv. desmodromických rozvodů druhou vačkou.
Energie na pohon rozvodu je odebrána z klikové hřídele. Pohon může být řešen:
Pohon větších motorů by měl být vyveden z místa, kde se klikový hřídel otáčí nejrovnoměrněji, tj. z uzlu torzního kmitání. Toto místo je u setrvačníku. U malých automobilových motorů je torzní kmitání nízké, proto je pohon většinou veden z volného konce klikové hřídele (obvykle ze strany proti setrvačníku).
Desmodromický rozvod[2] - i zavírání ventilů je řízeno vačkou
VVT [3](Variable valve timing) - regulace okamžiku zavření a otevření ventilu, regulace zdvihu ventilu
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ventilový rozvod na slovenské Wikipedii.