Venuše je označení pro ženské figurky, které byly vytvářeny v mladém paleolitu v celé Eurasii.[1] Jsou vyrobeny z různých materiálů: z kamene, keramiky, mamutoviny, kostí či paroží. Tyto sošky vykazují zpravidla několik znaků jako je těhotenství, zvýraznění ňader, hýždí a pohlavního trojúhelníku a naopak potlačení ostatních částí těla, včetně hlavy a obličeje. Zobrazení obličeje je v paleolitickém umění vzácné, je pravděpodobné, že existovala víra v to, že jeho zobrazení odnímá člověku duši, proto bylo tabuizováno.[1] Kromě obézních venuší existují i štíhlé, tyčinkové figurky, které napovídají od příklonu od naturalismu k stylizaci a schematizaci.[1] O účelu figurek mohou antropologové jen spekulovat. V případě obézních figurek mohlo např. jít o fetiš zobrazující ideální ženu, snášející lépe těhotenství a porod v chladné v době ledové.[2] Mohla to být také vyobrazena bohyně Matka.