Veněra 3
| Venera 3 | |
|---|---|
| COSPAR | 1965-092A |
| Katalogové číslo | 1733 |
| Start | 16. listopadu 1965, 04:19:00 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Molnija-M |
| Stav objektu | dopadla na Venuši |
| Přistání | 1. března 1966 |
| Zánik | Zánik |
| Zánik | 1. března 1966 |
| Provozovatel | SSSR, GSMZ im. S. A. Lavočkina |
| Výrobce | SSSR, GSMZ im. S. A. Lavočkina |
| Druh | planetární sonda |
| Program | Program Veněra |
| Hmotnost | 958 kg |
| Šířka | 1,1 m |
| Výška | 4,2 m |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veněra 3 (rusky Венера-3, v ruštině obvykle psáno s pomlčkou) byla sonda sovětského programu Veněra pro výzkum Venuše z roku 1965.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Sonda obsahovala radiokomunikační systém, vědecká zařízení, zdroje elektrické energie a medaile se znakem SSSR.
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]Z kosmodromu Bajkonur s pomocí nosné rakety Molnija se sonda dostala nejprve na oběžnou dráhu Země. Poté s pomocí posledního stupně rakety byla navedena na dráhu k Venuši. Po šesti týdnech letu, po absolvování 12,9 mil.km, byla provedena na pokyn z řídícího střediska korekce dráhy tím, že byla změněna rychlost o 19,68 m/sec. Veněra 3 zasáhla planetu 1. března 1966 s odchylkou od plánu pouhých 450 km. Při závěrečném přibližování k planetě byl zaznamenaný vzestup teploty a následně se se sondou nepodařilo navázat rádiové spojení. Veněra 3 se stala první sondou, která přistála na povrchu jiné planety, i když se o tom nepodařilo přinést informace.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Venera 3 na slovenské Wikipedii.
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 248.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veněra 3 na Wikimedia Commons - Podrobné informace v encyklopedii Space 40 - katalog družic a kosmických sond s dalšími odkazy
