Veolia

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Veolia
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaanonymní společnost s představenstvem s.a.i.
Datum založení1853
Adresa sídlaLibourne, Francie
Charakteristika firmy
Oblast činnostizásobování vodou, nakládání s odpady a ostatní činnosti na podporu podnikání j. n.
Obrat45,4 mld. € (2023)[1]
42,9 mld. € (2022)[2]
Výsledek hospodaření937 mil. € (2023)[1]
715,8 mil. € (2022)[2]
Zaměstnanci220 000 (2022)
MajiteléCaisse des Dépôts et Consignations (8,6 %)
Dassault Group (4,8 %)
Qatari Diar (4,6 %)
Vanguard Group
Norges Bank
The Pictet Group
Lyxor Asset Management
Dceřiné společnostiVeolia Water
Veolia Environmental Services
SARP
Veolia (Australia)
Firemní nadace Veolia Environnement
Veolia Central & Eastern Europe
Veolia Energie ČR
Veolia Nuclear Solutions Inc.
Identifikátory
Oficiální webwww.veolia.com
ISINFR0000124141
LEI969500LENY69X51OOT31
OpenCorporates IDfr/403210032
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veolia (Veolia Environnement, dříve vystupující i pod jmény Compagnie Générale des Eaux a Vivendi) je francouzská nadnárodně působící skupina podnikající zejména v oblasti vodního a odpadového hospodářství, energetiky a do roku 2019 také dopravy.

V roce 1980 koupila skupinu Compagnie Générale d´Entreprises Automobiles (CGEA), která od roku 2000 působila pod značkou Connex (Connex Transport) a od roku 2005 přechází na značku Veolia Transport.

Veolia v České republice

[editovat | editovat zdroj]

V České republice působí pod značkami:

V roce 2016 zaměstnávala téměř 6 800 osob[3] a její konsolidovaný obrat činil 27,2 mld. Kč[3]. Na českém trhu působí prostřednictvím společnosti VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a. s. (vodárenství), skupiny Veolia Energie a společnosti Veolia Využití odpadů ČR, s. r. o.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Skupina Veolia (dříve působila ve vodohospodářství pod názvem Vivendi Water, Veolia Water a Veolia Voda, v teplárenství a energetice pod názvem Dalkia Morava a posléze Dalkia Česká republika) působí v České republice od roku 1996.

V letech 1997 až 1999 Dalkia ze skupiny Veolia postupně získala 95 % akcií Moravskoslezských tepláren, a. s. (MST), a 94 % akcií společnosti TEPLÁRNY Karviná[4], a. s. V roce 2001 pak společnost TEPLÁRNY Karviná, a. s., zanikla a její jmění bylo začleněno do MST[5]. Následně v roce 2002 se MST přejmenovaly na Dalkia Morava, a. s., v roce 2004 na Dalkia Česká republika, a. s., a konečně v roce 2015 na Veolia Energie ČR, a. s.[6].

V roce 2001 vyhrála Veolia veřejnou obchodní soutěž na koupi vodohospodářské společnosti v Praze[7]. V dubnu 2001 se stala majoritním akcionářem provozní společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s., koupí 66 % akcií za 6,1 miliardy Kč[8]. Koncem roku 2002 se odkupem minoritní části akcií stala stoprocentním akcionářem[9].

Dne 1. ledna 2015 vznikla jednotná struktura řízení aktivit vodárenství, teplárenství a odpadového hospodářství pod společnou značkou Veolia. Generálním ředitelem skupiny je Philippe Guitard[6].

Aktivity

[editovat | editovat zdroj]

Vodárenství (VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a. s.)

[editovat | editovat zdroj]

Skupina Veolia Česká republika je předním dodavatelem služeb na českém vodohospodářském trhu. Společnost zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody a odvádění i čištění odpadních vod pro 3,5 mil. obyvatel z více než 1 050 měst a obcí a také pro 25 průmyslových podniků. V roce 2016 vodárenské společnosti skupiny vyrobily 224,4 mil. m3 vody[10].

Vodárenské společnosti skupiny Veolia Česká republika
[editovat | editovat zdroj]
  • Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
  • Severočeské vodovody a kanalizace, a. s.
  • MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a. s.
  • Královéhradecká provozní, a. s.
  • Středočeské vodárny, a. s.
  • 1. SčV, a. s.
  • Vodohospodářská společnost Sokolov, s. r. o.
  • RAVOS, s. r. o.
  • VODOSPOL s. r. o.
  • Česká voda – Czech Water, a. s.

Energie (skupina Veolia Energie v České republice)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Veolia Energie ČR.

V roce 2016 zásobovala teplem 325 000 domácností[11].

Společnosti skupiny Veolia Energie
[editovat | editovat zdroj]
  • Veolia Energie ČR, a. s.
  • Veolia Komodity ČR, s. r. o.
  • Veolia Průmyslové služby ČR, a. s.
  • Veolia Energie Praha, a. s.
  • Veolia Energie Kolín, a. s.
  • OLTERM & TD Olomouc, a. s.
  • AmpluServis, a. s.
  • Veolia Energie Mariánské Lázně, s. r. o.

Odpadové hospodářství (Veolia Využití odpadů ČR)

[editovat | editovat zdroj]

Odpadová divize Veolie se v České republice specializuje na nakládání s odpady s ohledem na jejich maximální využití a recyklaci před případným odstraněním, včetně nakládání s nebezpečným odpadem, čištění průmyslových odpadních vod, regenerace řezných emulzí a také třískového hospodářství s následným zpracováním. Provozuje několik zařízení pro nakládání s odpady a recyklaci. Prostřednictvím své dceřiné společnosti Envir s. r. o. vlastní rovněž spalovnu nebezpečných odpadů. Mezi klienty patří mnoho významných výrobců z automobilového a elektrotechnického průmyslu[12].

V únoru 2017 skupina Veolia získala významné společnosti zajišťující komplexní odpadové hospodářství pro průmyslové zákazníky v České republice, a to včetně nakládání s nebezpečnými odpady. Akvizice zahrnuje společnosti TEGAMO Waste, s. r. o., EKOSEV, s. r. o., a Envir s. r. o. Od 1. června 2017 se společnost TEGAMO Waste, s. r. o., přejmenovala na Veolia Využití odpadů ČR, s. r. o.[12].

Kritika společnosti

[editovat | editovat zdroj]

Vstup Veolie do vodárenství v Praze a několika dalších regionech je částí politické reprezentace označován za nevýhodný. Jako hlavní důvod se uvádějí nedostatečné investice do vodárenské infrastruktury, případně problémy s čerpáním dotací z EU[13]. Veolia do pražského vodárenství vstoupila díky vítězství ve veřejné obchodní soutěži[14] a zaplatila téměř 7 miliard korun[15]. Provozní smlouva je platná do roku 2028, a Praha proto jedná o odkupu dceřiné společnosti PVK[16].

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b 29. února 2024. Dostupné online.
  2. ↑ a b Comptes consolidés au 31 décembre 2022. 2. března 2023. Dostupné online.
  3. ↑ a b ŠPAČKOVÁ, Iva. Největší firmy v Česku podle tržeb i zaměstnanců. Projděte si žebříček Czech Top 100. www.aktualne.cz [online]. economia, 20.6.2017 [cit. 8.8.2017]. Dostupné online. 
  4. ↑ TRNKA, Ivan. MST a Teplárny Karviná mezi členy energetické skupiny Dalkia. Právo. 4.12.1998, s. 16. 
  5. ↑ KLIMEŠ, Ivo. Na severní Moravě vzniká obří teplárenská společnost MST. Rovnost. 25.6.2001, s. 10. 
  6. ↑ a b Voda, energie a odpady pod společnou značkou Veolia. www.prazskypatriot.cz [online]. Pražský patriot, 14.1.2015 [cit. 7.8.2017]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČINČURA, Jan. O PVK je rozhodnuto: vítězí Vivendi. Hospodářské noviny. 30.1.2001, s. 2. 
  8. ↑ ..., ... Vivendi Water zaplatila za vodovody. Mladá fronta dnes. 13.4.2001, s. 15. 
  9. ↑ JANIŠ, Petr. Zastupitelé se rozhodli prodat akcie PVK za 880 miliónů. Právo. 4.10.2002, s. 10. 
  10. ↑ Jedna Veolia. Plaketa Veolia [online]. [cit. 8.8.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-07. 
  11. ↑ Návrat k normálu. Domácnosti spotřebovaly zase více tepla. tyden.cz [online]. empresa media, 9.4.2017 [cit. 8.8.2017]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Skupina Tegamo prodala divizi odpadového hospodářství spol. VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a. s.. tisková zpráva [online]. Tegamo, 2.2.2017 [cit. 8.8.2017]. Dostupné online. 
  13. ↑ Nevýhodných vodovodních smluv se nezbavíme, tvrdí pražská radní Plamínková. www.e15.cz [online]. [cit. 7.8.2017]. Dostupné online. 
  14. ↑ Spojenci. www.euro.cz [online]. [cit. 7.8.2017]. Dostupné online. 
  15. ↑ Krnáčová chce od Francouzů koupit Pražské vodovody a kanalizace. www.lidovky.cz [online]. [cit. 7.8.2017]. Dostupné online. 
  16. ↑ Praha chce koupit Pražské vodovody a kanalizace. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 7.8.2017]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]