Veresegyház
| Veresegyház | |
|---|---|
 Letecký pohled na Veresegyház | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°39′25″ s. š., 19°17′5″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Region | Střední Maďarsko |
| Župa | Pešť |
| Okres | Gödöllő |
  Veresegyház | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 28,56 km² |
| Počet obyvatel | 21 039 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 736,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Správa | |
| Status | Župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Ferenc Szalay |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+36) 28 |
| PSČ | 2112 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veresegyház ([Verešeďház]) je město v župě Pest na severu středního Maďarska, nedaleko od Budapešti. Administrativně spadá pod Okres Gödöllő.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Město se nachází v Gödöllőské vrchovině poblíž města Cserhát. Nejbližší sousední obcí je Szada.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lokalita byla nejspíše osídlena v období rané existence maďarského státu. Neexistují záznamy o osadě s tímto názvem, nicméně bylo odkazováno na existenci jistého červeného kostela. Právě na něj odkazuje název obce (vörös+egyház znamená maďarsky červený kostel. Obec je poprvé zmíněna jako Vesereghatz v mapách uherského úředníka Lazara Secretaria z let 1510 až 1520. Po turecké okupaci Uher zde byl obnoven kostel (postaven v barokním stylu. Obec se později změnila v město v souvislosti s růstem počtu obyvatel sousední Budapešti. V meziválečném období byla propagována jako lokalita pro výlety a rekreaci. V roce 1999 získal Veresegyház městská práva.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- římskokatolický kostel z roku 1777 od architekta Christopha Antona Migazziho ve stylu doby Ludvíka XVI.
- fara a okolní památky u jezera nedaleko kamenných kříž se sochami sv. Marie Magdalské a sv. Jana Křtitele.
- katolický hřbitov z let 1806 až 1849 s náhrobními kameny z červeného mramoru
- kostel Maďarské reformované církve z roku 1786.
- výběh s medvědy a vlky, otevřen 24. listopadu 1998 jako první svého druhu ve střední Evropě.
- termální lázně
- Městské muzeum (maďarsky Városi múzeum) a venkovský dům (maďarsky tájház).
- Rybníky Ivacsi-tó a Öreg-tó s historickým mlýnem
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem prochází regionální železniční trať, která směřuje z Budapešti přes Veresegyház do Vácu. Nachází se zde jediné nádraží.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Veresegyház je partnerském vztahu s městy:
Schneeberg, Německo
Atia, Rumunsko
Šarovce, Slovensko
Giv'at Šmu'el, Izrael- Pastovce, Slovensko
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zoltán Bánföldi, bývalý maďarský fotbalista
- József Darányi, maďarský atlet
- Zoltán Joó, maďarský malíř
- Zoltán Téglás, American-born maďarský zpěvák, songwriter a producent
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Lajos Horváth: Veresegyház. Local history and village plans. Veresegyház, 1977. 251 p.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veresegyház na Wikimedia Commons - Street map Archivováno 16. 5. 2011 na Wayback Machine. (maďarsky)
- Documentární film o městě (maďarsky)
- Veresegyház Oficiální webové stránky
- Facebooková stránka
- Webové stránky římskokatolického kostela
- Fotografie Veresegyházu
