Vernisáž

Vernisáž výstavy Proměnlivé struktury (dílo Aleše Svobody), plnící se sál

Vernisáž pochází z francouzského vernissage (sloveso vernir) s významem otevření výstavy, případně lakování.

Základní význam

[editovat | editovat zdroj]

V češtině je slovo nejčastěji užíváno pro slavnostní otevření výstavy, které bývá zpravidla doplněno dalším uměleckým programem (kupř. hudebním či divadelním), na jehož počátku bývá pronesen krátký úvodní projev. Vernisáže mohou být jak zcela veřejné, tak i neveřejné resp. uzavřené. Uzavřené vernisáže se účastní pouze pozvaní návštěvníci.

Jiný význam

[editovat | editovat zdroj]

Slovo se v odborném výtvarném názvosloví používá také jakožto termín pro lakování obrazů.

Vývoj pravopisu

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století se slovo psalo často s francouzskou koncovkou vernisage. Pravopis ale kolísal, takže např. Lidové noviny v roce 1905 napsaly vernisage,[1] ale již o dva roky dříve použily tvar vernisáž.[2] Jiná periodika ale v téže době užívala původní vernissage.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zvěřinova výstava v Klubu přátel umění. S. 5. Lidové noviny [online]. 1905-05-09. S. 5. Dostupné online. 
  2. ↑ Vernisáž nové Mánesovy výstavy. S. 3. Lidové noviny [online]. 1903-11-01. S. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ M. V. Jarní výstavy umělecké v Paříži. Lumír. 1902-09-01. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu vernisáž na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo vernisáž ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.