Veľké Kapušany | |
---|---|
Městský úřad ve Veľkých Kapušanech | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°33′1″ s. š., 22°5′5″ v. d. |
Nadmořská výška | 113 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Michalovce |
Tradiční region | Zemplín |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 29,615 km² |
Počet obyvatel | 9 235 (2014[1]) |
Hustota zalidnění | 311,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Peter Petrikán |
Vznik | 1211 |
Oficiální web | www |
msu | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Veľké Kapušany Tr. SNP 48/A 079 01 Veľké Kapušany |
Telefonní předvolba | 056 |
PSČ | 079 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | MI |
NUTS | 543853 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veľké Kapušany (maďarsky Nagykapos) jsou město v Košickém kraji na východním Slovensku,.
Město se nachází ve Východoslovenské nížině, 5 km od ukrajinských hranic a zhruba 30 km od okresního města Michalovců. Jižně od města protéká řeka Latorica. Do území města zasahuje Chráněná krajinná oblast Latorica.[2] Na území města je chráněné ptačí území Medzibodrožie.[3]
První písemná zmínka o městě je z roku 1211. Jméno pochází z maďarského kapu (brána). Konaly se zde sněmy delegátů Užské župy; pro ten účel zde Drugethové nechali postavit budovu zvanou pretórium.[4] Do roku 1918 bylo město součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 2 555 obyvatel. V letech 1938 až 1944 město bylo (kvůli první vídeňské arbitráži) součástí Maďarska.[5]
Od roku 1909 do města vede železnice, postavená sem z Užhorodu (dnes Ukrajina). Teprve po první světové válce byla vybudována železniční trať Bánovce nad Ondavou – Veľké Kapušany. Provoz na ní byl zahájen 20. října 1921.[6] Provoz na úseku z Užhorodu skončil po jeho přerušení hranicí se Sovětským svazem (1945). Na trati z Bánovců byla osobní doprava zastavena v roce 2012 pro malou vytíženost spojů, v roce 2018 však byla obnovena. Kromě této trati městem prochází také širokorozchodná trať z Ukrajiny do Hanisky pri Košiciach, dostavěná v roce 1966, jež má pohraniční stanici v nedalekých Maťovských Vojkovcích.[7]
Podle sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 57 % Maďarů, 36 % Slováků a 4,3 % Romů. K římskokatolické církvi se hlásilo 49,5 % obyvatel a k řeckokatolické 12,3 %. Bez vyznání bylo 4,6 % obyvatel.